HED 2025 na téma aktuálních výzev v oblasti monetární politiky, udržitelných obchodních modelů a investičních strategií
Odborníci z různých koutů světa, kteří se otevřeně dělí o své poznatky a zkušenosti. Možnost diskutovat o současných výzvách a trendech v ekonomickém výzkumu, a to jak v teoretické, tak praktické rovině – to vše nabídl 23. ročník mezinárodní vědecké konference Hradec Economic Days (HED).
Konferenci uspořádala Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (FIM UHK) ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou ve Vratislavi a Ekonomickou univerzitou v Krakově.
Úvodní slovo konference patřilo tradičně předsedkyni HED, děkance FIM UHK, Petře Marešové. Ta následně předala slovo rektorovi univerzity Janu Křížovi. Poté se již ke slovu hlásili hlavní řečníci konference v rámci úvodní plenární sekce. Jako první vystoupil ředitel divize vnějších ekonomických vztahů v České národní bance Luboš Komárek, který se zaměřil na aktuální výzvy v oblasti monetární politiky. Věnoval se převážně fixnímu, plovoucímu a rovnovážnému směnnému kurzu české koruny. Na závěr se dotkl také možné budoucí účasti v kurzovém mechanismu ERM II a členství v eurozóně. Po makro pohledu další dva řečníci zprostředkovali mikro pohled, resp. cestu firmy od start-up, přes její růst, až po vstup na burzu cenných papírů. Angel investor Miloš Dendis a majitel Dendis Capital se věnoval vyvracení mýtů, které brání v úspěchu start up firem. Dále radil, jak si získat investory, čemu se vyvarovat a čemu věnovat pozornost před spuštěním vlastního projektu. Poslední slovo plenární sekce patřilo Tomasi V. Michalkovi, zakladateli společnosti STARTer Investment Partners. Ten navázal na předchozí prezentaci a představil základní parametry pro úspěšný vstup na Burzu cenných papírů Praha. Samotné tzv. IPO ale není zárukou úspěchu, protože dobrý byznys model a kompetentní řízení nic nenahradí. Tozasvěceně demonstroval na čtyřech vybraných titulech.
Odpoledne se neslo ve znamení odborných sekcí, které se věnovaly tématům od stability Evropské unie po využití AI. V akademické sekci zazněly příspěvky zaměřené na širokou škálu témat – od ekonomických dopadů na sociální zabezpečení v Polsku, přes cash-flow provozovatelů přenosových soustav v Česku, až po vztah ekonomických ukazatelů a politické stability v zemích EU. Důraz byl kladen i na etiku a kompetence hodnotitelů evropských fondů, lean green management nebo případové studie z oblasti výrobních procesů.
V doktorských sekcích byly prezentovány práce mladých výzkumníků na témata jako diverzita v představenstvech firem, dopady nemocničních nákaz na ekonomiku zdravotnických zařízení, vliv sazeb daně z příjmů právnických osob na hospodářský růst nebo využití AI v radiologii.
Nabitý program prvního dne konference uzavřely dvě diskuzní sekce, a to na téma akademické „good practice“ s AI a akademické psaní.
Druhý den byl věnován workshopu pro doktorandy na téma systematická rešerše a SW pro její zpracování. Prezentující provedli účastníky metodikou PRISMA, prací s Web of Science databází, vizualizací hromadných exportů, poradili, jak organizovat práci rešeršního týmu a spoustu dalšího.
„Bylo potěšující, že se tento workshop těšil velkému zájmu a z kapacitních důvodů místnosti jsme neplánovaně přenášeli program zájemcům i online,“ uvedla profesorka Petra Marešová a dodala: „Do budoucna plánujeme konferenci ještě více zacílit na doktorandy a mladé výzkumníky, pro které je síťování na národní a mezinárodní úrovni velice důležité pro jejich vědeckou dráhu.“
Hradecké ekonomické dny 2025 potvrdily svou roli jako významné platformy pro mezinárodní výměnu ekonomických poznatků a podporu spolupráce mezi akademickými pracovníky a odborníky z praxe. Konference nabídla účastníkům nejen odborný program, ale i příležitost k navázání nových kontaktů a inspiraci pro další profesní rozvoj.
Galerie
