Jubilejní dvacátý roční konference Hradecké ekonomické dny se vrátil do své klasické prezenční podoby. Po dvou distančně konaných ročnících se na FIM UHK opět sešli ekonomové, manažeři a mimořádně také „transferáři“
Hradec Economic Days (HED) pořádá Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (FIM UHK) ve spolupráci s dalšími institucemi již od roku 2003. K letošní dvoudenní akci se připojily tematické workshopy z různých projektů a konferenci také podpořilo Centrum investic, rozvoje a inovací a Královéhradecký kraj.
Jubilejní ročník mohl konečně dát zapomenout covidovým omezením a na plenární sekci, tematických blocích i workshopech bylo možné osobně uvítat akademiky i zástupce z praxe. Online zůstaly zachovány dvě sekce, kde své příspěvky přednesli odborníci z Číny, Rumunska a Slovenska, kteří se nemohli osobně účastnit konference.
V úvodní plenární sekci publikum přivítala předsedkyně konference a prorektorka pro studium a spolupráci s praxí docentka Petra Marešová, následoval projev rektora univerzity Kamila Kuči a na závěr se slova chopil děkan FIM UHK Josef Hynek. Postu prvního řečníka se ujal ředitel sekce měnové politiky Petr Král, který reprezentoval Českou národní banku a vystoupil s velmi aktuálním tématem souhry měnové a fiskální politiky. „V České republice státní rozpočet ne vždy plní svou proticyklickou stabilizační funkci. Naopak. Kromě posledních dvou let, vlády tvořily silné strukturální deficity,“ uvedl Ivan Soukal, tajemník konference HED, který se současně vyjádřil k další přednášce prvního plenárního řečníka otevírajícího téma transferu, komercializace a přenosu know-how do firemního sektoru: „Přednáška Mortena Irgense z norské Kristiania University College, kde působí jako děkan School of Economics, Innovation and Technology, jasně pojmenovala problém Evropy v neschopnosti využití potenciálu silné vědecké základny k úspěšnému byznysu založenému na inovacích.“
Hlavní blok konference byl věnován prezentaci příspěvků v sekcích. Tento rok sborník obsahoval 95 článků v 7 sekcích od autorů ze 13 zemí. Vedle standardních sekcí se tento rok konaly i tři workshopy. Za nejvýznamnější a nejvíce navštívený workshop by se dal považovat Technology transfer networking, pro který se panu rektorovi a prorektorovi pro vědu a tvůrčí činnost Ondřeji Krejcarovi podařilo získat významné řečníky zastupující národní instituce a firmy, kteří se svou inovací uspěli na trhu. Představil se Jiří Krechl ze společnosti CzechInvest, který mimo jiné upozornil na oblasti, které generují poměrově vyšší přidanou hodnotu, ale nedostává se jim takové podpory jako např. automotive sektoru. Markéta Kühnelová z Technologické agentury ČR představila chystané výzvy. Roman Pašek za AMIRES Inc. přednesl význam kvalitní podpory při přípravě projektů Horizont Evropa. Martin Fusek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pohovořil o úskalích, nákladech, ale také českých úspěších při vývoji léčiv. Otomar Sláma z Charles University Innovations Prague Plc. představil, jak v době pandemie dokázali novou sloučeninou podpořit ztrojnásobení kapacity PCR testování v ČR. Lukáš Doskočil ze Stimvia Inc. ukázal, jak nově vyvíjená metoda stimulace mozku vede k léčbě i jiných, než původně cílených onemocnění včetně Parkinsonovy choroby. Z Kalifornie se připojil Petr Šrámek z Longevitytech.fund Plc., aby mimo jiné vysvětlil, proč investují a převádí české start-upy do USA.
Druhý workshop byl vedený Henrietou Dunne z University Science Park TECHNICOM Košice na téma University and Industry Collaboration – Partnerships Driving Innovation. „Byl jsem zvědavý na evropský model, jak vypadá oproti asijskému, a zajímalo mě, jak se nejlépe můžeme integrovat do evropské společnosti,“ sdělil Fahran Bin Mohamad z University of Technology Malaysia, se kterou FIM UHK už vice než 10 let spolupracuje a spolupráci má v plánu do budoucna ještě prohloubit.
Poslední páteční workshop proběhl pod dohledem Richard Kitta z Technické univerzity v Košicích na téma Technology transfer specifics in the humanities.
Smršť různorodých témat v rámci konference doplnila komentovaná prohlídka pivovaru Klenot a večerní raut. V jeho úvodu předsedkyně konference poděkovala zakladatelům HED profesoru Hájkovi, kandidátu věd Jedličkovi a doktorce Dittrichové za dlouholetou práci při organizaci konference. Následně se za zvuku živé hudby všichni věnovali příjemné konverzaci u dobrého jídla a pití. „Osobní setkání s kolegy z oboru a slavnostní večerní atmosféra je něco, co konference přes MS Teams prostě neumí.“ uzavírá ohlédnutí za jubilejním HED tajemník konference Ivan Soukal.