Měli jsme 24 hodin na vytvoření vítězného projektu, první známky únavy se dostavily až kolem šesté hodiny ráno
Autor: Zuzana Dostálová
Ve dnech 28. – 29. února 2020 uspořádala Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze první ročník technologického hackathonu s názvem HackFIT 2020. Účast v soutěži ale nebyla vůbec jednoduchá. Jednotlivé týmy měly velmi omezený čas na to, aby odbornou porotu přesvědčily, že právě jejich projekt je ten vítězný. Pracovat na něm totiž mohly od pátečních 16 hodin do soboty stejného času, tedy pouhých 24 hodin. V konkurenci více než 60 mladých soutěžících si první místo vybojoval tým 4 studentů Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, který za své první místo získal příjemné ceny v hodnotě desítek tisíc korun. Poté, co se úspěšným soutěžícím podařilo dospat spánkový deficit, poskytl nám jeden ze členů vítězného týmu, Petr Weissar, krátký rozhovor.
Jak jste se o soutěži dozvěděli a jak jste sestavili tým?
Soutěž byla veřejně vypsaná na internetu. Všiml si ji kamarád Štěpán Záliš a oslovil mě, Filipa Oborníka a Tomáše Pařízka, studenty aplikované informatiky na FIM UHK.
Jaké bylo zadání soutěže? Co bylo jejím cílem?
HackFIT měl předem vypsaná témata od sponzorů, týkajících se třeba využití webkamer pro předpověď počasí, užití neuronových sítí pro analýzu finančních zdrojů nebo třeba využití různých komponent pro rozšíření IoT. Téma však mohlo být i vlastní, a proto jsme si původně vybrali "Využití senzorických dat z nositelné elektroniky s daty o využívání aplikací pro detekci chování".
Toto téma jsme na začátku soutěže konzultovali s mentory a zjistili jsme, že nemá až takový business potenciál, jaký by pro finální prezentaci měl mít. Proto jsme sáhli po alternativním tématu, které zadala společnost Škoda Auto, čímž bylo "Zefektivnění výrobních procesů pomocí nositelné elektroniky".
Jaký byl průběh soutěže? Narazili jste na nějaká úskalí?
Měli jsme s sebou do soutěže dvoje chytré hodinky s Wear OS, na které umíme vyvíjet aplikace, a tak jsme se s úderem páté hodiny pustili do programování. V týmu jsme si rozdělili role již od začátku. Někdo pracoval na aplikaci do tabletu pro zobrazení, tzv. "dashboardu ", jiný na přípravě real-time databáze ve Firestore a zbytek připravoval samotnou aplikaci na hodinky.
A v tu chvíli jsme narazili na největší problém - Android studio - při realizaci push notifikací a databáze jsme nakonec museli kvůli konfiguraci založit nový projekt, což nám způsobilo zásek celého týmu na 2 hodiny, kdy jsme všichni řešili, proč se nám nedaří databázi rozjet. Nakonec bylo řešení velmi triviální, jak už tak bývá. :)
Vy jste se ale nevzdali a pokračovali jste dál. Neztratili jste motivaci?
Naopak. Po tomto ztraceném čase jsme cítili motivaci pokračovat nonstop celou noc, aby byla aplikace funkční pro prezentaci. Všichni jsme si vedli dobře a první známky únavy se dostavily až kolem šesté hodiny ráno. Touto dobou jsme již také měli první použitelnou verzi pro zobrazování úkolů na hodinkách pro zaměstnance. Úkoly tak mohl na hodinky zasílat přímo mistr ve výrobě ze svého tabletu.
Váš čas se ale krátil. Stíhali jste to, co jste potřebovali?
V tu chvíli už nám zbývalo jen doladit detekci opuštění prostoru za pomocí Bluetooth technologií, což se nakonec také docela podařilo. Okolo oběda jsme se pak už soustředili pouze na prezentaci, která byla omezena časovým limitem 5 minut. Zjistili jsme, že je velmi těžké dostat posledních 20 hodin práce do 5 minut takovým způsobem, aby nás porota hodnotila vysokým počtem bodů ve všech možných oblastech, kterými byla třeba použitelnost projektu v praxi, náročnost téma a jeho zpracování nebo celková zdařilost prezentace. I toto jsme nakonec stihli do časového limitu.
Co jste tedy nakonec vytvořili?
Naprogramovali jsme řešení postavené na Firebase Firestore databázi a aplikaci na Android Wear OS, ve kterém mohl zaměstnanec pohodlně přijímat úkoly, viděl odpočet do konce úkolu a také mohl komunikovat s mistrem na lince. A to vše v reálném čase s minimálním zpožděním.
Co na celé tvorbě vítězného projektu bylo nejnáročnější?
Nejobtížnější asi nakonec bylo prezentovat hotový projekt, když už jsme únavou skoro ani neviděli. Celé to úsilí však stálo za to :)
Jak byste těch „osudových“ 24 hodin ve stručnosti shrnul?
Myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu, že jsme za soutěž velmi rádi - mohli jsme si vyzkoušet nové technologie a jejich využití v praxi, zkusili jsme si práci v časovém presu, měli možnost úzce spolupracovat v týmu a navíc se naše řešení zástupcům Škoda Auto líbilo natolik, že jsme byli pozváni, abychom náš "proof of concept" prezentovali vývojovému týmu Škoda Auto a možná se podíleli na samotné realizaci projektu v praxi.
