Trošku jsme zariskovali, ale bylo to nejlepší rozhodnutí. Stáž na Floridě nám dala strašně moc
Filip Oborník a Tomáš Pařízek už delší dobu plánovali, že s FIMkou vyrazí do zahraničí. Jejich plány jim ale nějakou dobu komplikovala epidemie koronaviru. Konečně letos se podařilo studentům programu Aplikovaná informatika chytit příležitost za pačesy a vyrazit na pracovní stáž na Floridu. Ve výzkumném ústavu Institut of Human and Machine Cognition (IHMC) v Pensacole strávili 3 měsíce. Ale dostat se až tam nebylo jen tak.. Své nám o tom povypráví Filip.
Po takové zkušenosti v zahraničí jste toužili už delší dobu, je to tak?
Přesně tak. IHMC jsme si vyhlédli už loni, ale pandemie nám naše plány bohužel překazila. Ještě předtím jsem chtěl navíc na letní školu do Hongkongu, kde byl Tomáš už rok přede mnou a nemohl si to vynachválit. To ale bohužel kvůli pandemii taky nedopadlo. Letos ta situace ještě také nebyla nejrůžovější, ale nakonec jsme se s Tomášem rozhodli, že to riskneme, ačkoliv získat vízum nebylo vůbec snadné. Americká ambasáda u nás byla zavřená, tak jsme se rozhodli vyrazit do Madridu.
Takže jste si před odletem do USA udělali ještě menší výlet do Španělska?
V podstatě jsme se sbalili s tím, že z Madridu rovnou odletíme na Floridu, pokud budeme úspěšní. Dopředu jsme ale vůbec netušili, jak všechno dopadne a v případě neúspěchu nám hrozila po návratu domů karanténa a případné komplikace, když bychom si chtěli o USA víza žádat příště. Naštěstí jsme na ambasádě zjistili, že vízum získáme, ale museli jsme si na něj počkat, ale netušili jsme, jak dlouho. Takže jsme na vlastní náklady chvíli pobyli v Madridu a prodlužovali ze dne na den noc v hotelu, až jsme konečně po 12 dnech obdrželi pasy. Ještě ten den jsme si zajistili PCR test a hned druhý den seděli v letadle směr Pensacola.
Co má takový výzkumný institut jako je IHMC na starosti?
Zabývají se převážně robotikou, informatikou a výzkumy vlivu různých diet a dalších věcí na výkonnost lidského těla. Většinou se jedná o zakázky pro armádu a vládní instituce.
Na čem jste konkrétně pracovali vy?
Já jsem spolupracoval na projektu, který se týkal vizualizace dat. Šlo o již existující projekt, který vizualizoval tok dat po síti. Cílem bylo upravit ho pro vizualizaci dat ze senzorů, které nasbírá bojový letoun při testovacím letu. Spolupracoval jsem na části, která měla za úkol uchovávat tato data a umožnit jejich zpracování pro následnou vizualizaci. Tomáš pak pracoval na platformě pro monitorování provozu na síti. Na začátku stáže pracoval na android aplikaci monitorující síťovou komunikaci na zařízení. Přibližně po 2 týdnech se přesunul na tvorbu webové aplikace pro zobrazování dat z monitoringu, kde si vytvořil frontend v Reactu a backend v Node.js.
Bylo to pro vás nové?
Pro mě se jednalo o naprosto novou zkušenost. S velkými daty jsem předtím neměl kromě velice obecné teorie žádnou zkušenost. Zároveň jsem si vyzkoušel i rozsáhlejší použití technologie Docker, se kterou jsem se před stáží setkal jen v rámci vzdělání. Tomášovi projekty umožňovaly, aby si sám zvolil technologie, na kterých aplikace poběží. Tom se rozhodl pro kombinaci zajímavých technologií, se kterými neměl velké zkušenosti, ale chtěl své znalosti rozšířit, což se mu během stáže povedlo.
Využili jste znalosti z FIM?
Velkým přínosem byl rozhled v různých technologiích, díky kterému jsme se na projekty mohli podívat ze širšího pohledu a poměrně dobře se v nich zorientovat. Zároveň jako student, je člověk zvyklý se pořád něco nového učit, což se nám hodilo, protože jsme oba pracovali s technologiemi, které jsme předtím tolik neznali.
Oba dva při studiu pracujete? Obohatilo vás to pro váš profesní život?
Oba dva jsme si ze stáže odnesli spoustu zkušeností s novými technologiemi. Zároveň jsem oba zvyklí na zakázkový vývoj softwaru, takže možnost vyzkoušet si výzkum bylo rozhodně zajímavé a přineslo nám to nový nadhled. Člověk řeší trochu jiné problémy, než na které je zvyklý ze školy a z práce.
Byla pro vás tato cesta přínosem z hlediska osobní zkušenosti?
Rozhodně, cestování člověku přinese skvělé zkušenosti do života. Myslím, že za oba můžu říct, že to nejdůležitější, co jsme si odnesli je, že jakýkoliv problém se dá vyřešit, když se k němu člověk postaví čelem a nebojí se trochu zariskovat.
Měli jste čas na vlastní aktivity, na objevování neznámého prostředí, na cestování?
Práce v IHMC je sice dost odborná, ale vždy po práci jsme si našli čas něco podniknout. Ať už objevovat okolí Pensacoli, nebo i klidně vyrazit na víkend do města vzdáleného 8 hodin autem. Zároveň jsme podnikali spoustu aktivit s místními, což člověku poskytne krásný vhled na kulturu a život v Americe, který si troufnu říct na dovolené, nemá šanci dostat. IHMC nám dokonce umožnilo vzít si poslední týden dovolenou, a tak jsme procestovali i severovýchod USA - tedy Washington D.C., New York a Boston. Zároveň naše víza umožňovala v USA zůstat ještě měsíc po skončení stáže, a tak jsme si udělali 14 denní výlet do Portorika.
Jak jste vše zvládali po finanční stránce? Museli jste se hodně uskromnit nebo mít vlastní finanční polštář?
Amerika je obecně drahá země, takže v případě, když bychom chtěli vyžít čistě ze stipendia, tak bychom se museli hodně uskromnit a ani tak bychom si pravděpodobně úplně nevystačili. S Tomášem jsme zvolili tu druhou cestu, že si to chceme co nejvíce užít, a tak jsme museli poměrně dost šáhnout i do vlastních financí. Každopádně to rozhodně stálo za to!
Doporučili byste studentům takovou zkušenost?
Rozhodně tuto pracovní stáž můžeme doporučit všema deseti. Jsou to měsíce, na které ani jeden z nás nikdy nezapomene a neuvěřitelně nás to obohatilo jak po profesní, tak i po osobní stránce. FIMka poskytuje v tomto směru neuvěřitelné možnosti, kam vycestovat, takže rozhodně by byla škoda toho za svoje studium co nejvíce nevyužít.