Učitel roku, cestovatel a inspirátor Jiří Štyrský zemřel. Bylo mu 83 let
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás navždy opustil doc. PaedDr. Jiří Štyrský, CSc., dlouholetý člen Katedry rekreologie a cestovního ruchu FIM UHK, skvělý pedagog, geograf a antropolog, zkušený cestovatel, ale zejména přítel a skvělý kolega.
Docent Štyrský patřil mezi nejoblíbenější a nejlépe hodnocené pedagogy naší univerzity. Ve svých hodinách, přednáškách a v rámci svých aktivit inspiroval stovky studentů k výjezdu do zahraničí a napomohl výrazně k tomu, že Management cestovního ruchu patří každoročně k nejžádanějším oborům na celé univerzitě.
Slova po jeho ztrátě těžko hledal i děkan FIM UHK Josef Hynek: „Skvělý učitel, neúnavný a nadšený vypravěč, veliký cestovatel, zakladatel a tvář oboru management cestovního ruchu na naší fakultě, veselý chlap a gentleman. Jirko, už teď nám všem moc chybíš“.
Jeho stopa zůstává na FIM UHK nesmazatelně zapsána v podobě založení Katedry rekreologie a cestovního ruchu, v rámci kterého patřil mezi největší české kapacity. Byl několikrát oceněn za přínos fakultě a svými cestovatelskými výklady fascinoval generace posluchačů.
„Univerzita Hradec Králové tímto přichází o velikou osobnost, která zásadním způsobem školu ovlivnila a posunula. Čest jeho památce a upřímnou soustrast rodině a blízkým kolegům z katedry,“ reflektuje úmrtí docenta Štyrského rektor UHK Kamil Kuča.
Mnoho krásných a obohacujících společných chvil s Jirkou prožili přátelé a kolegové z Katedry rekreologie a cestovního ruchu FIM UHK: „Je pro nás jen těžké uvěřit, že odešel. Jiří Štyrský se svou manželkou navštívili mnoho míst po celém světě. Pod jeho „křídly“ na katedře vznikla úžasná parta, která svou blízkostí a silou přátelství hluboce přesáhla rámec obyčejného pracovního vztahu. Odešel, ale i přesto s námi zůstane, neboť nesmazatelně ovlivnil každého z nás. Nejen po stránce odborné, ale hlavně lidské. Pokaždé, když vkročil do dveří, jako by jeho úsměv a dobrá nálada prozářily celou budovu. Z hodin geografie a antropologie přicházel se slovy „to byla nádhera, to jsem si dnes krásně zaučil‘. Co by si pedagog mohl více přát, než aby učil dobře a učil rád. Smutek v našich srdcích je obrovský, ale vzpomínky, které ho doprovázejí, jsou krásné a naplněné pozitivní energií. Děkujeme, že nám život dal příležitost propojit naše cesty“.