Přátelství z Taiwanu mi otevřela dveře do celého světa, říká studentka Markéta Jindráková

,,Na National Pingtung University, která se nachází na jihu ostrova, jsem studovala na hudební a anglické katedře. Původně byl pobyt plánován pouze na jeden semestr, nicméně mě Taiwan natolik okouzlil, že jsem bez váhání přijala možnost si pobyt prodloužit. V mnohém se tamní systém podobá tomu americkému, a sice, důraz je kladen na práci v hodinách a na průběžné úkoly, řekla bych, že zkouškové období je takové naše české specifikum. Výuka nebyla členěna podle toho, zda se jednalo o přednášku či seminář, ale vyučující většinou přednášení prokládali diskusí či nějakou aktivitou a také záleželo samozřejmě na tom, o jaký předmět se jednalo. Improvizace klavírních doprovodů byla daleko praktičtěji zaměřená než například Americká literatura. V některých třídách jsem se setkávala až s padesáti studenty najednou, v jiných (zejména v těch hudebních) se počty pohybovaly do dvaceti studentů.

Ze všeho nejvíce bych vyzdvihla kampusy. Myslím, že studium dostává najednou jiný rozměr, stane se takovým „osobnějším“. Studenti tráví více času spolu a já sama jsem se cítila se školou více spjata. S tím, abych se tam cítila dobře, mi jistě pomáhali i spolužáci a učitelé, kteří byli velmi vstřícní a přátelští. V USA jsem byla členem International Club, kde jsme se jako parta zahraničních studentů scházeli v hojném počtu, nicméně na National Pingtung University tolik zahraničních studentů nejezdí a ani tam žádný podobný klub nefunguje. Já jsem si i přesto našla přátele z různých koutů světa, například z karibského ostrovu Svatého Kryštofa, z Papuy Nové Guiney, Hondurasu nebo Anglie, kteří sice nechodili na stejnou školu, ale scházeli jsme se i tak. Na Taiwanu jsem navštívila spoustu míst a ochutnala nespočet jídel, která jsem nikdy dříve nejedla. V prvním semestru jsme si s kamarádkami pronajaly auto a projely jsme velkou část ostrova; bylo to velmi dobrodružné, protože jsme po celodenních výšlapech spaly venku mezi stromy zavěšené v hamakách, v autě anebo jen tak za autem na zemi. Také jsme navštívily Indonésii, konkrétně ostrov Bali a ostrovy Gili.

Taiwan je nádherná země s rozmanitou přírodou a bohatou kulturou. První zkušenost na silnici se sice podobala pokusu o sebevraždu, protože kam se podíváte, tam je troubící skútr a s chodci se na ulicích běžně nepočítá; místa, kde je po městě chodník by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Nejdřív je člověk z toho věčného hluku a zmatku unavený, ale vše na Taiwanu má své kouzlo a za celý pobyt jsem nepotkala nikoho, kdo by to kouzlo neobjevil. 

Na Taiwanu žádná panika kvůli koronaviru nepropukla, proto jsem to ani moc nevnímala a nijak mě to neovlivnilo. Pouze jsme nosili roušky a každé ráno nám byla změřena teplota. Návrat mi byl doporučován ze strany konzulátu v Taipei zejména z důvodu toho, že pozdější návrat by nemusel být možný. Co se tedy týče samotného návratu, byl to z mé strany risk a já jsem věřila, že se to do konce června nějak ustálí a já budu moci jet domů tak, jak jsem měla v plánu, což se i splnilo. Já osobně jsem se viru nijak zvláště neobávala, nepřipadala jsem si v nebezpečí a ohrožená. Spíše ten navrhovaný brzký návrat se mi zdál jako zbytečné vystavování riziku sebe samotné a potažmo i druhých po návratu. Navíc místním taiwanským zprávám jsem nerozuměla a ani jsem po nich sama nepátrala. Uvědomovala jsem si, že pro zlepšení situace nemohu udělat více než dodržovat stanovená opatření. Panika jistě nic neřeší, ba naopak. Výuka také probíhala naprosto normálně, měli jsme jeden "zkušební týden", kdy jsme se všichni "setkali" online, ale to bylo pouze pro případ "KDYBY".

Domů jsem se vrátila s nespočetným množstvím krásných zážitků, obohacená o nové vědomosti a dovednosti. Nová přátelství mi otevřela dveře do celého světa!"

Markéta Jindráková studuje na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové anglický jazyk a hudební výchovu se zaměřením na vzdělávání pro 2. stupeň ZŠ. Oba její studijní obory jsou zároveň i jejími koníčky, takže se jim věnuje i ve volném čase. Ze všeho nejvíce však miluje cestování, které propojuje všechno, co má ráda, a sice cizí jazyky, kulturu a společnost. Již na střední škole dvakrát vycestovala do Anglie a Irska, kde strávila v součtu dva měsíce na pracovních stážích. Během studia na PdF UHK vycestovala na jeden semestr do USA, kde se věnovala především hudbě, angličtině, a také francouzštině.