Ahoj Lipsko!

Česká republika byla hlavním hostem letošního knižního veletrhu v Lipsku (21. 3. - 24. 3. 2019), a právě české ,,ahoj“ se stalo jejím průvodním heslem. I podoba českého národního stánku odkazovala na tento pozdrav, který je v německy mluvících zemích spojován s mořeplavbou, a proto měl stánek tvar připomínající loď v českých národních barvách. Jednalo se o velmi zdařilé dílo architekta Martina Hrdiny. Pokud však jde o kapacitu pro potřeby autorských čtení, která zde byla také pořádána, byla často nedostačující. Do Lipska dorazilo kolem 55 českých spisovatelů, mezi nimi především Pavel Kohout, Radka Denemarková, Viktorie Hanišová nebo Jaroslav Rudiš, jehož román ,,Winterbergs letzte Reise“ (autorův první román v němčině, o jehož překladu do češtiny se uvažuje) byl nominován na cenu Lipského knižního veletrhu.

Dne 22. 3. proběhlo zároveň v Lipsku i kontaktní setkání zájemců o česko-německou spolupráci, které bylo pořádáno Česko-německým fondem budoucnosti. Účastníci byli vybráni na základě zaslaných projektových nápadů. Ti nejlepší z nich obdrželi volnou vstupenku na knižní veletrh. Zde se podařilo uspět i projektovému nápadu Katedry německého jazyka PdF na vydání česko-německé čítanky zaměřené na současné bavorské autory, kteří ve svých dílech reflektují české aspekty v nejrůznějších podobách. Co se týče společné česko-německé historie za posledních sto let, ta byla a stále je reflektována v různých podobách. Když se zaměříme na její literární zpracování, je značná pozornost věnována autorům a příběhům, které souvisejí s odsunem Němců po druhé světové válce. Dále je zde skupina autorek a autorů, kteří jsou původem Češi, ale z různých důvodů odešli (popř. museli odejít) do německy mluvících oblastí (Ota Filip, Libuše Moníková, Jaromír Konečný atd.) Existuje ale i nemalá skupina současných spisovatelů, kteří pocházejí z Bavorska (Bernhard Setzwein, Manfred Böckl, Werner Fritsch atd.) a kteří ve svých dílech také reflektují česko-německé vztahy, vzájemnou historii, stejně tak i české prostředí, českou kulturu, literaturu nebo poetičnost české přírody. Této literární oblasti nebyla dosud věnována odpovídající pozornost. Pokud bude tedy projekt realizován, bude čítanka určena jak pro zájemce o česko-německé vztahy z řad veřejnosti, tak hlavně pro studenty německého jazyka, především pro budoucí pedagogy, jelikož by měla obsahovat i didaktizaci některých vybraných textů. Pro tento projektový záměr se nyní Katedra německého jazyka a literatury snaží najít německého partnera, aby bylo možno zažádat o finanční příspěvek z Česko-německého fondu budoucnosti. Díky pozitivní rezonanci této myšlenky při setkání v Lipsku by se projekt mohl dočkat úspěšné realizace. Ovšem upevnění získaných kontaktů, udržení zájmu a rozvíjení další spolupráce bude nyní vyžadovat další úsilí a závisí na mnoha variabilních faktorech.

Česko-německý fond budoucnosti uspořádal pro účastníky kontaktního setkání i doprovodný kulturní program, k němuž patřil i večer pod názvem ,,Poezie Vladimíra Holana v česko-německém čtení“. Česko-německý fond budoucnosti se snaží postupně zpřístupnit kompletní dílo Vladimíra Holana německému publiku. Tato česko-německá edice byla v rámci večera představena jejím spoluvydavatelem, profesorem slavistiky Urs Heftrichem a zároveň překladatelkou Holanova díla paní Věrou Koubovou.  Pro zajímavost uveďme, že Věra Koubová dostala v roce 2013 cenu Magnesia Litera za převod souboru básní ,,Traumsaum - Z lemu snu“ německého básníka Richarda Pietrasse  právě v době, kdy se zúčastnila ,,Setkání českých a německých spisovatelů“ pořádaného na Pedagogické fakultě UHK. Byl to nezapomenutelný zážitek, když jsme ji zde mohli druhý den po udílení cen přivítat jako nositelku ceny Magnesia Litera za překlad.



Sobotní den patřil pro některé účastníky setkání návštěvě Lipského knižního veletrhu. Z nepřeberného množství akcí uveďme např. jednu z mnoha diskuzí s Jaroslavem Rudišem, tentokrát na téma ,,Změna pohledu: Němci a Češi mezi slovy, obrazy a aktivním občanstvím“, na kterém rezonovala neustálá potřeba komunikace mezi Čechy a Němci na všech úrovních, odstranění vzájemného černobílého vidění a důležitost správné reflexe a interpretace dění na obou stranách hranice v médiích. Akce spojené s veletrhem ale probíhaly i mimo veletržní prostory, a to po celém Lipsku i v okolí. Zmiňme například sobotní večer v lipském divadle, který patřil české divadelní scéně. V autorském čtení se představili Arnošt Goldflam a David Drábek, který byl v období 2008 až 2017 uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové. V další diskuzi nad současným českým dramatem pokračoval jako host dramaturg a scénárista Petr Zelenka.
Co se týká hostujících zemí v Lipsku, dočkala se Česká republika jedněch z největších ohlasů.

Na závěr tedy můžeme říci: Ahoj Lipsko a děkujeme!