Hrabal a jiní Češi v textech Bernharda Setzweina
Autor: Petra Kubařová
Na začátku listopadu se v Brně uskutečnila premiéra divadelní hry Hrabal a muž u okna. Na přípravě jejího premiérového uvedení u nás se podílely i naše kolegyně z Katedry německého jazyka a literatury PdF UHK Jindra Dubová a Helena Dědičová.
Hra byla uváděna již od léta, ale slavnostní premiéra byla kvůli pandemii přesunuta až na 6. listopad 2021. Poprvé byla hra uvedena v červnu 2015 v německém Řezně. Černou komedii o jednom z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století přivedl na jeviště Městského divadla Brno režisér Stanislav Moša.
Hrabal a muž u okna je divadelní hra německého spisovatele a dramatika Bernharda Setzweina, která nenásilným a zároveň neotřelým způsobem vyzdvihuje osobnost Bohumila Hrabala. V popředí stojí ale především motiv oběti (zde Bohumila Hrabala) a jeho špicla. Z bývalého donašeče, který po celá léta s pocity nenávisti svou oběť špehuje, se nakonec paradoxně stává průvodce v nově zřízeném Muzeu Bohumila Hrabala, čímž spisovateli prakticky vzdává svůj hold.
Jindra Dubová a Helena Dědičová z Katedry německého jazyka a literatury PdF UHK byly brněnským divadlem přizvány, aby představily kontext Setzweinovy tvorby a zasadily ho do širšího rámce. Výsledkem jejich práce je podrobný rozbor zveřejněný v programu k divadelní hře, který je dostupný zde.
Důvodem, proč současní bavorští autoři a autorky hledají a nacházejí svou inspiraci v Čechách, je podle Jindry Dubové blízkost bavorsko-české hranice a naše společná česko-německá historie.
Většinou jsou tito autoři a autorky s příhraničním regionem nějak spjati, buď se zde narodili, strávili delší čas svého života, nebo se zde usadili. Zajímavý je fakt, že zpravidla nemají žádné příbuzenské vazby s Čechami např. mezi nuceně vysídlenými Němci po druhé světové válce. Znalost tohoto prostoru se odráží v jejich dílech. Zmiňme například historické romány Manfreda Böckla či Friedla Thorwarda.
Nejvýraznější osobností, která patří v současnosti k nejznámějším bavorským autorům, je právě Bernhard Setzwein. Sám Univerzitu Hradec Králové navštívil v roce 2018 a měl zde i autorské čtení. Z literárněvědného hlediska nebyla doposud českým aspektům (námětům, motivům) v současné bavorské literatuře věnována odpovídající pozornost, proto se na toto téma při své vědecké práci Jindra Dubová zaměřuje.
Bernhard Setzwein ve svých textech zajišťuje stopy. Stopy toho, co bere čas, co by mohlo upadnout do zapomnění (…). Zaznamenává ale i naši aktuální současnost. Snaží se překračovat všelijaké hranice, nejen ty geografické, aby nám ukázal zdánlivě nemožné. Tím ale otevírá nové a nové otázky. Poskytuje nám neotřelý pohled na danou věc, pomáhá divákovi a čtenáři uvědomit si nové souvislosti a v neposlední řadě dokáže i pobavit. Objevuje velký svět v maličkostech, to podstatné v zdánlivě podřadném. (…) Na povrch se přes všední příběhy běžných dnů dere to esenciální. A nedělal to i Bohumil Hrabal?
Odkazu nejvydávanějšího a nejpřekládanějšího českého spisovatele ve své hře Setzwein dostál. I rozbor a kontext Setzweinovy tvorby, který připravily J. Dubová s H. Dědičovou, plyne se stejně nádhernou lehkostí. Nabízí tak široké veřejnosti výsledky jejich literárněvědné činnosti v rovině populárně vědecké.
Bernhard Setzwein (*1960)
Narodil se v Mnichově, vystudoval zde germanistiku a národopis, dnes žije v bavorském Waldmünchenu. Od roku 1985 působí jako spisovatel na volné noze. Je stálým spolupracovníkem Bavorského rozhlasu v oblasti kultury a literatury. Začínal lyrikou, v současnosti píše hlavně prózu a divadelní hry. Už desítky let se z literárního hlediska věnuje bavorsko-českému sousedství, obzvláště pak ve své trilogii Die grüne Jungfer (2003, v českém překladu vyšla v roce 2007 pod názvem Zelená panna), Ein seltsames Land (2007), Der neue Ton (2012). Ve svém nejnovějším románu Der böhmische Samurai (2017) vypráví fascinující příběh rodiny Coudenhove-Kalergi z první poloviny 20. století, která sídlila v Poběžovicích v podhůří Českého lesa.
Foto: Maria von Stern
Mgr. Jindra Dubová, Ph.D.
Působí na Katedře německého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové v oboru literatura. Vystudovala německý jazyk a výtvarnou výchovu pro střední školy na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Studium zakončila diplomovou prací k tématu knížek lidového čtení Deutsche und tschechische Melusine. V roce 2014 obhájila disertační práci Bernhard Setzwein und der tschechische Aspekt in seinem Schaffen na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Jejím výzkumným záměrem jsou české aspekty v bavorské literatuře. Přednášela na tuzemských i zahraničních univerzitách k česko-německým tématům (Bayreuth, Magdeburg, Giessen, Istanbul, Funchal). Ve volném čase se věnuje rodině, kultuře, tvořivým činnostem, cestování a přírodě.
PhDr. Helena Dědičová, Ph.D.
Působí na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové od roku 1992. Studovala na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obor Učitelství pro střední školy, předměty německý jazyk a český jazyk a literatura. V roce 2008 obhájila na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy disertační práci na téma Srovnávací studium slovního pořádku v německém a českém jazyce a vymezení kanonického pořadí syntaktických vztahů. Na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové se věnuje problematice německé syntaxe, textové lingvistice a výuce reálií Spolkové republiky Německo. Vyučuje a přednáší na tuzemských i zahraničních univerzitách, např. Eichstätt, Graz, Sakarya. Ráda cestuje a tráví čas v přírodě. Svůj volný čas věnuje také kultuře, zvláště divadlu a hudbě.
Úvodní foto: Johannes M. Haslinger
