MŠMT schválilo rámcové požadavky pro přípravu budoucích učitelů a učitelek

Dne 16. dubna 2024 se uskutečnila tisková konference Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k zavedení nových pravidel pro přípravu budoucích učitelů. Ve Velkém zrcadlovém sále MŠMT jednali a na dotazy novinářů odpovídali: Mikuláš Bek, ministr školství, mládeže a tělovýchovy, Jiří Nantl, náměstek ministra, František Vaníček, děkan a předseda asociace děkanů pedagogických fakult a Tomáš Kašparovský, předseda Rady vysokých škol a Asociace děkanů přírodovědných fakult.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schválilo na začátku letošního dubna nová pravidla pro vysokoškolské studijní programy, které připravují budoucí pedagogické pracovníky. Tato nová pravidla (tzv. rámcové požadavky) upravují podobu vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků a zavádí více praxe do průběhu studia učitelství, u souvislého pětiletého modelu také povinný prakticky zaměřený klinický rok. Nově studenti učitelství věnují v průběhu studia minimálně 240 vyučovacích hodin výuce žáků, z nichž alespoň 80 hodin odučí samostatně nebo v tandemu, zbytek mohou být v roli asistenta pedagoga nebo pozorovatelů výuky. „Díky dlouhodobější práci s žáky na praxích rozvinou studenti už během studia i náročnější učitelské dovednosti, jako je management třídy, hodnocení práce žáků a poskytování zpětné vazby nebo podpora žákům se speciálními vzdělávacími potřebami,” uvedl ministr školství Mikuláš Bek.

„V rámci uvedené reformy se již podařila celá řada důležitých kroků. Vedle představovaných nových rámcových požadavků s klinickým rokem praxe je to především užší důležitá spolupráce s fakultními školami a provázejícími učiteli. Těm nově poskytujeme vstupní a průběžné vzdělávání. Vidím, že se postupně podařilo odbourat určité bariéry, které někdy byly mezi regionálními školami a fakultami. Jsem velice rád, když vidím a slyším doslova nadšení mezi provázejícími učiteli, nadšeni jsou ředitelé škol a vliv všech změn včetně pozitivní zpětné vazby ale vidím především u studentů učitelství. Jdeme správným směrem. Podařil se ohromný posun, zřejmě největší pozitivní změna za posledních 35 let. Moc děkuji všem, kteří se zapojili a zapojují do uskutečňování reformy. Především MŠMT, dále však také všem děkanům fakult připravujících učitele, zástupcům neziskového sektoru, provázejícím učitelům, ředitelům škol. Právě tato unikátní shoda a spolupráce je pro mne ohromným příslibem, že v reformě budeme pokračovat a prezentované nové rámcové požadavky pro učitelské profese uvedeme v život. Samozřejmě to chvíli potrvá, musíme studijní programy akreditovat, než nám je vystudují první absolventi… Je ale skvělé, že se uvedené podařilo a mám ohromnou naději v kvalitativní posun českého školství, který musí začít právě u pregraduální přípravy budoucích učitelů“, dodal předseda Asociace pedagogický fakult František Vaníček.

Změnou v přípravě učitelů je i takzvaný klinický rok, během kterého studenti po dobu dvou až čtyř dnů stráví čas přímo ve škole pozorováním výuky nebo asistencí pedagogům, zbylé dny budou docházet na fakultní výuku. Klinický rok mohou fakulty realizovat díky nové možnosti akreditovat učitelské studijní programy také jako souvislé pětileté magisterské programy, čímž v programech pro klinický rok vzniká nový prostor.

Nově se také stává závazným Kompetenční rámec absolventa a absolventky, poprvé v historii České republiky stanovující standardy pro začínající učitele.

Rámcové požadavky formují podobu vzdělávání učitelů na fakultách po celé zemi a jsou součástí probíhající Reformy přípravy učitelů s cílem zajistit, aby český systém přípravy učitelů do roku 2030 patřil k nejlepším v Evropě.