Semestr v Kanadě během pandemie koronaviru

,,Můj kanadský semestr se tedy skládal z quebecké francouzštiny, která se od té klasické v mnohém liší, obchodní angličtiny a mezinárodních vztahů. Montréal bych charakterizovala jako evropské velkoměsto na americkém kontinentu. Evropský, konkrétně francouzský vliv je nejen na tamějším jazyce a architektuře velmi znát, a tak je to rozhodně jedinečné místo, ve kterém se vzájemně prolíná frankofonní a anglofonní kultura.

UQAM, neboli quebecká univerzita v Montréalu, je podle počtu studentů druhou největší univerzitou v Kanadě a skýtá 6 fakult. Kampus má velmi rozlehlý, nicméně dobře vzájemně propojený podzemními prostory, ve kterých se mj. nachází učebny, zóny pro odpočinek, občerstvení nebo knihovna. Ubytování se dá sehnat jak ve studentských rezidencích v rámci kampusu, tak ve studentských bytech po celém městě.

Výuka mých předmětů na UQAM probíhala ve velkých aulách ve skupinách složených ze studentů různých zaměření i národností. Pokud bych měla srovnat výuku v Montréalu s tou u nás, určitě bych zmínila hlavně tamější demokratický přístup. Učitelé se na začátku semestru dohodnou formou kolektivní debaty spolu se studenty na podmínkách splnění předmětu a podepíše se vzájemná dohoda, kde obě strany souhlasí se stanovenými podmínkami. Student tak získává mnohem větší pocit zodpovědnosti za plnění svých povinností a dopředu ví, co se od něj v daném předmětu přesně očekává. Na rozdíl od nás zkoušky an UQAM probíhají nejen na konci semestru, ale i v jeho polovině. Naopak velkou výhodou u nás je absence školného, které je v Kanadě velmi vysoké.

UQAM, stejně jako Montréal, je velmi multikulturní prostředí, nepostřehla jsem tudíž velké rozdíly mezi přístupem ke kanadským a zahraničním studentům. Navíc místní studenti se nezdržují pouze mezi „svými“, ale naopak vyhledávají přátele z různých zemí.

Pandemie koronaviru se mne dotkla v druhé polovině pobytu, to bylo zhruba v půlce března. Univerzita a všechny její součásti (včetně studentských rezidencí) se uzavřely a do konce pobytu se již neotevřely. Studium tedy probíhalo dálkově pomocí platformy Moodle a taktéž pomocí videohovorů. Průběh studia se kromě docházky příliš nezměnil, většinu prací jsme dělali z domu již před pandemií, jedinou změnou byly případné úlevy a alternativní možnosti zakončení předmětů pro studenty v tíživých situacích.  Předčasný návrat do ČR nepřicházel v úvahu z několika důvodů. Nechtělo se mi pobyt v nové zemi ukončovat dříve, cestování bylo v tu dobu již riskantní a situace v Kanadě byla na začátku mnohem mírnější než v Evropě. Následně jsem se ale koronavirem nakazila také, takže bych dřívějšího odletu ani využít nemohla. Nakonec jsem semestr bez větších obtíží řádně dokončila, a i přes většinu uzavřených míst jsem si několik dní před odletem, kdy už jsem byla zdravá, ještě užila Montréal probouzející se z tuhé zimy do krásného jara.

Přestože byl můj pobyt ve druhé polovině značně ovlivněn situací kolem koronavirové pandemie, přinesl mi spoustu nových znalostí, zážitků a poznání další země i kultury. V neposlední řadě mi taktéž upřesnil představu o kariérní oblasti, které bych se chtěla po studiu věnovat."

Dominika Klůzová je studentkou posledního ročníku na Pedagogické fakultě UHK. Studuje anglický a francouzský jazyk, ale ve volném čase se věnuje i španělštině. Během svého magisterského studia již absolvovala studijní pobyt v Norsku, pracovní stáž v Paříži a dobrovolnickou stáž na Lomboku v Indonésii. Její zájmy jsou spojené s její vášní pro jazyky - ráda cestuje a poznává nové kultury, zajímají ji mezinárodní vztahy a historie jednotlivých zemí. Baví ji také četba, ráda tráví čas vařením a v neposlední řadě se zajímá o design a módu.