Vnímání kouzel i strastí lamanšské vody vede až na Everest plavců

Průliv La Manche je v nejužším místě široký 33 km. Zrádné jsou ale proudy, které plavci „pomůžou“ k vyššímu počtu kilometrů. Teplota vody se pohybuje okolo 16 °C, což je pro mnohé osudovým faktem. V posledních letech je možný jen jeden směr plavání, a to z Anglie do Francie, což je o něco těžší varianta, protože ke konci na plavce čeká silný francouzský proud. V těchto místech se také nejčastěji pokusy ukončují. Vedle plavce po celou dobu pluje doprovodná loď s lodivodem, jenž moře dobře zná a dokáže plavce správně vést do úspěšného konce. 

Co vás k té myšlence přivedlo?

,,Pamatuju si na svůj závod v dálkovém plavání, když mi bylo asi 12 let. Poprvé jsem tam slyšela o lidech, kteří plavou přes kanál La Manche, a bylo to pro mě dost nepředstavitelné vzhledem k tomu, že tam jsem závodila na trati dlouhé 3 kilometry." 
Co vás motivovalo?
,,Hlavní motivací pro mě byla asi maminka, jež v té době běhala maratony a ultra-maratony. Já viděla, že lidské tělo je schopné vydržet ve fyzické zátěži delší dobu. Říkala jsem si, že by ta vytrvalost mohla být jednou z věcí, co jsem zdědila."

Nápad zdolat kanál La Manche jste dostala před 6 lety. Jak jste se na to fyzicky připravovala?

,,Ano, nápad jsem měla někdy v 9. třídě na základní škole, v době, kdy se vybírala střední škola. Vybrala jsem si Sportovní gymnázium v Plzni, kde jsem se plavání mohla věnovat. Hlavní důvod byl takový, že mě plavání bavilo a lákal mě profesionální oddíl. To, že mi pomohl s přípravou na Kanál, byl velký bonus. Nejen že jsem si tam během 4 let naplavala kilometry, ale také jsem se naučila, jak si takový trénink poskládat a jak se připravovat mimo vodu. To jsem pak mohla uplatnit, když jsem z Plzně odešla a potřebovala jsem trénovat sama. Mimo jiné díky tomu můžu vést kruhové tréninky v Univerzitním sportovním klubu HK."

Co jste musela do své přípravy zařadit? Jak vůbec vypadá příprava na tak fyzicky náročný výkon?

,,Jak vypadá taková příprava na Kanál? – Plavat a plavat! Teď to trochu zlehčuji. Dálkové plavání, a zejména to v moři, má samozřejmě svá specifika. Bezesporu zde hraje velkou roli vytrvalost, která se dá mimo plavání natrénovat běháním či jízdou na kole. Já osobně jsem preferovala běh. Mimo přípravy ve vodě je také potřeba posílit břicho, střed těla a ramena, která jsou u plavců často problémová. Tak zvaná „suchá“ příprava je dobrá nejen pro posilování a kompenzaci, ale také pro zpestření tréninku."

Jakou roli v celém výkonu hraje psychika? Měla jste nějakou krizi nebo těžký moment?

,,Ve sportu obecně hraje psychika mnohem větší roli než fyzická připravenost. Tím mám na mysli, že když jste dobře fyzicky připraveni, ale nevěříte si ve své hlavě, je těžké uspět. I v samotné přípravě nás procesy v hlavách ovlivňují. To, že můj vrchol nastane v létě roku 2020, jsem věděla dva roky dopředu. Když pandemie navštívila Evropu, byl březen a najednou bylo všechno nejisté a pro mě demotivující. Do Anglie jsem odjela měsíc dopředu, abych si stihla odbít karanténu. To mi pomohlo, protože jsem věděla, že moje pravděpodobnost na letošní plavbu se tímto krokem výrazně zvýšila. Během samotného plavání jsem žádnou větší krizi neměla. Nepříjemné bylo, když už jsem připlavala k Francii, kde mě potkal silný proud, jenž mě u pobřeží zdržoval další 2 hodiny a nedovolil mi, se na břeh dostat. Ale krizí bych to nenazvala. Přiznám se, že jsem měla strach, zda jsem na tento výkon psychicky připravená, ale na samotný zážitek jsem se těšila tak moc, že na nějaké krize zkrátka nebyl čas."

 

Jana Procházková je studentkou třetího ročníku na Pedagogické fakultě UHK. Studuje učitelství pro 1. stupeň základní školy, ale ve volném čase se věnuje zejména sportu - plavání, běhání. Mezi její další zájmy patří hudba a cestování. Baví ji také focení, práce s lidmi a dětmi. 

 

 

 

 

 

Fotografie: Jana Procházková