Znovu rozeznít zapomenuté hudební poklady. Připravujeme unikátní vydání skladeb Jitky Snížkové
S cílem oživit tvorbu české muzikoložky, skladatelky, klavíristky, hudební publicistky a pedagožky Jitky Snížkové zpracovávají PhDr. Helena Karnetová a PhDr. Dana Soušková, Ph.D. z Hudební katedry Pedagogické fakulty UHK jedinečný projekt.
Návrh zabývat se dílem Jitky Snížkové přišel od pracovnice Hudebního oddělení Knihovny města Hradec Králové Mgr. Růženy Matěnové. Ze zhruba 600 dokončených opusů Jitky Snížkové (1924–1989) bylo pouze několik skladeb vydáno tiskem. Existuje také velmi málo rozhlasových nahrávek a jen jedna varhanní skladba – Středověké reminiscence – je natočena Michalem Novenkem na CD. O skladatelce není napsána žádná monografie.
JITKA SNÍŽKOVÁ (1924 – 1989)
Skladatelka, muzikoložka, pedagožka, interpretka a hudební popularizátorka Jitka Snížková se narodila v Praze 14. září 1924. Od dětství se učila hrát na klavír, od 12 let si začala zapisovat své první skladbičky. Středoškolská studia absolvovala v letech 1935–1943 na Drtinově reformním reálném gymnáziu na Smíchově. Jakožto čtyřiadvacátý ročník byla v roce 1944 totálně nasazena do továrny na letecké motory v Berlíně. Tou dobou již měla za sebou první úspěšné skladatelské pokusy, které vznikaly pod dohledem soukromého učitele Františka Spilky. Hned po skončení 2. světové války byla přijata na mistrovské oddělení Pražské konzervatoře do klavírní třídy prof. Jana Heřmana a následně do skladatelské třídy Aloise Háby. Současně se zapsala na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde po sedm semestrů navštěvovala přednášky z hudební vědy, estetiky, české literatury a filozofie. V padesátých letech působila Jitka Snížková jako korepetitorka Státního souboru písní a tanců. Po provdání za MUDr. Františka Škrhu a po narození syna Jana se korepetitorské činnosti vzdala. Začátkem šedesátých let se stala profesorkou obligátního klavíru na Pražské konzervatoři. Po celý život pracovala jako badatelka a editorka se zájmem o českou renesanci. Účastnila se konferencí, cestovala, psala odborné i popularizační články, hodnotila v porotách. Stále komponovala, veřejně koncertovala nebo koncerty organizovala. Zapojila se také do spolkové činnosti Mozartovy obce se sídlem na Bertramce - ke konci života byla její předsedkyní. Uprostřed rozdělané práce onemocněla zánětem mozkových blan, kterému 11. května 1989 podlehla.
Představení zapomenutého díla Jitky Snížkové veřejnosti mělo několik rovin.
„Nejprve byl v roce 2014 zorganizován a na základě interního grantu financován koncert posluchačů Hudební katedry PdF UHK, který byl situován k životním výročím skladatelky. Většina děl byla hrána z rukopisů, z celého koncertu byla pořízena profesionálním studiem live nahrávka,“ shrnuje práci PhDr. Helena Karnetová. Rukopisy, představené na tomto koncertu, byly postupně přepisovány notačním programem a za podpory Pedagogické fakulty UHK (IP RVO) byly postupně vydávány jako kritické svazky.
Druhý koncert k životním jubileím skladatelky se konal 2. června 2019 a byl součástí letošního Mezinárodního hudebního festivalu Letohrad. V komorních skladbách účinkovali pedagogové Hudební katedry PdF UHK, pedagogové JAMU Brno a členové Filharmonie Hradec Králové. Z koncertu vznikla profesionální nahrávka, jež bude vydána na CD. Díla, která slyšelo publikum v aule Pedagogické fakulty UHK, ocenil i přítomný syn skladatelky prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA.
Další realizací bude podle PhDr. Dany Souškové, Ph.D. „publikace o životě a tvorbě Jitky Snížkové. Počítáme, že vydané hudebniny, teoretické práce a natočené CD poskytneme jako komplet ZUŠ a konzervatořím v České republice.“
A tak v letošním roce, který je ve znamení životních výročí Jitky Snížkové, bude projekt Kritické vydání vybraných skladeb Jitky Snížkové završen.