Univerzita Hradec Králové se pustila do křížku s Alzheimerem
Do křížku s Alzheimerovou chorobou se pustili vědci z Přírodovědecké fakulty na Univerzitě Hradec Králové (UHK). Vyvíjí zde molekuly, které by mohly lidem s touto diagnózou zpomalit nástup nemoci a prodloužit jim tak aktivní život.
Alzheimerova nemoc je neurodegenerativní onemocnění mozku, jehož počet v naší populaci narůstá. Zhruba z pěti procent souvisí s genetickými dispozicemi, zbylých pětadevadesát procent případů je odrazem nezdravého životního stylu. Její příznaky se projevují nejčastěji až po šedesátém roku života, ačkoli neviditelné změny v organizmu mohou probíhat již dříve. Její nástup ovlivňují různé faktory jako nezdravé stravovací návyky, stres, nedostatek spánku, ale také například úrazy hlavy či další onemocnění. V pokročilém věku se organismus není schopen obnovovat tak jako u mladých lidí, s tělem stárne přirozeně i mozek a nervová tkáň, což se následně projevuje na myšlení a vnímání. „Lidé ztrácejí kontrolu sami nad sebou, nedokáží ovlivňovat svoji paměť, nedokáží si vzpomenout na to, co dělali pěti minutami, před hodinou a v pozdějších fázích nemoci nejsou ani schopni vnímat osoby blízké a nepoznávají své okolí. Lidi ani prostor, ve kterém se pohybují,“ vysvětluje vedoucí hradeckých vědců doc. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D.
Průběh Alzheimerovy nemoci má několik fází. Rannou, střední a pozdní. Situace pacienta v pozdní fázi je v současné době prakticky neřešitelná. Vědci z UHK se proto zaměřil na střední fázi, kdy se už dají v těle nalézt indikátory toho, že se nemoc časem objeví a vymýšlejí chemické látky, jež by průběh nemoci mohly zpomalit či zastavit. Spolupracují při tom s partnery ze skotské University of St. Andrews, kteří se podíleli na objevu enzymu ABAD (amyloid vázající alkoholdehydrogenasa), jenž je důležitým faktorem při rozvoji Alzheimerovy nemoci. Tento enzym je specifický pro nervové buňky a přímo ovlivňuje jejich přežití nebo zánik. „Po diskusích se skotskými partnery jsme dospěli k názoru, že tento enzym je možné ovlivnit malými chemickými molekulami. Proto jsme se zaměřili na návrh molekul, které by byly schopny zbrzdit rozvoj nemoci. Dosud byly v tomto směru publikovány pouze čtyři skupiny malých molekul, což znamená, že se jedná o problematiku velmi málo prozkoumanou,“ vysvětluje Musílek, v čem vidí hlavní podstatu svého výzkumu. Užší spolupráce se skotskými partnery se v tomto směru odvíjí již od roku 2011, kdy byly v Hradci Králové připraveny první látky, které jsou na tamní univerzitě testovány.
Velké farmaceutické firmy pracují na řešení problému Alzheimerovy choroby a výzkum finálních léčiv probíhá již několik desítek let. Mnoho z nich se dostalo do fáze klinických studií, při nichž ale z nějakého důvodu zklamaly. Většinou díky tomu, že byly relativně nebezpečné kvůli své toxicitě, anebo byly neúčinné. „Celosvětově jsou desetitisíce, možná statisíce lidí, kteří se snaží přijít celému problému na kloub, ale vzhledem k tomu, že je mozek velmi sofistikovaný a komplexní orgán, jsou tyto snahy velice těžké,“ upozorňuje Musílek. Mozek je multifaktoriální orgán a působí na něj spousta vlivů, které mohou Alzheimerovu nemoc nastartovat. „Vzhledem k tomu, že je takových možných vlivů spousta, neexistuje jednoduché a jednostranné řešení. Musí se přemýšlet nad spoustou věcí. Proto ani my tady neslibujeme, že tento problém vyřešíme,“ upozorňuje hradecký vědec, jehož specializací jsou neurovědy, tedy vědy vztahující se k mozku a nervové tkáni.
Molekuly z hradeckých laboratoří jsou testovány na již zmiňované St. Andrews University. V případě, že se osvědčí, doputují dále do Spojených Států na University of Kansas, kde budou pokračovat testy na zvířatech. „Již máme pár látek otestováno a víme, že některé mají požadovaný efekt. Další z nich jsou v procesu testování,“ dává naději budoucím pacientům s Alzheimerovou chorobou Musílek s tím, že pro několik chemických sloučenin vyvinutých na hradecké univerzitě se již připravuje patentové řízení ve spolupráci s Centrem Transferu Biomedicínských Technologií a Fakultní nemocnicí Hradec Králové. Aby se jedna z takových látek mohla stát lékem nebo léčivem, je podle něj potřeba připravit několik desítek tisíc sloučenin. „Nikdo nedovede zaručit, že chemická molekula, ačkoli bude účinná, nebude toxická pro zvířata a pro člověka. Musíme si uvědomit, že výsledný lék musí být samozřejmě bezpečný i z dlouhodobého hlediska, protože se dá očekávat, že ho budou pacienti užívat dennodenně po mnoho let,“ přibližuje některá úskalí svého výzkumu Musílek. Časový horizont, kdy by se účinné léky na základě výzkumu na UHK mohly dostat do běžné praxe, se podle něj určit nedá. „Jen samotné patentové řízení trvá osmnáct měsíců od podání patentové přihlášky. Potom budeme náš výzkum publikovat, a pokud o náš patent projeví zájem nějaká farmaceutická firma, vývoj samostatného léku už se bude ubírat relativně rychle dopředu,“ uzavírá Musílek.
Výzkum byl umožněn mimo jiné i díky tomu, že vědci z královehradecké univerzity uspěli začátkem tohoto roku v grantové soutěži MŠMT COST CZ s projektem „Příprava sloučenin ovlivňujících mitochondriální enzymy jako potenciálních léčiv Alzheimerovy nemoci“. Hlavním řešitelem projektu je doc. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D., partnerem na University of St. Andrews je potom prof. Frank Gunn-Moore, Ph.D. Projekty COST jsou zaměřeny na rozšiřování spolupráce evropských partnerů z různých zemí EU.
Průběh Alzheimerovy nemoci má několik fází. Rannou, střední a pozdní. Situace pacienta v pozdní fázi je v současné době prakticky neřešitelná. Vědci z UHK se proto zaměřil na střední fázi, kdy se už dají v těle nalézt indikátory toho, že se nemoc časem objeví a vymýšlejí chemické látky, jež by průběh nemoci mohly zpomalit či zastavit. Spolupracují při tom s partnery ze skotské University of St. Andrews, kteří se podíleli na objevu enzymu ABAD (amyloid vázající alkoholdehydrogenasa), jenž je důležitým faktorem při rozvoji Alzheimerovy nemoci. Tento enzym je specifický pro nervové buňky a přímo ovlivňuje jejich přežití nebo zánik. „Po diskusích se skotskými partnery jsme dospěli k názoru, že tento enzym je možné ovlivnit malými chemickými molekulami. Proto jsme se zaměřili na návrh molekul, které by byly schopny zbrzdit rozvoj nemoci. Dosud byly v tomto směru publikovány pouze čtyři skupiny malých molekul, což znamená, že se jedná o problematiku velmi málo prozkoumanou,“ vysvětluje Musílek, v čem vidí hlavní podstatu svého výzkumu. Užší spolupráce se skotskými partnery se v tomto směru odvíjí již od roku 2011, kdy byly v Hradci Králové připraveny první látky, které jsou na tamní univerzitě testovány.
Velké farmaceutické firmy pracují na řešení problému Alzheimerovy choroby a výzkum finálních léčiv probíhá již několik desítek let. Mnoho z nich se dostalo do fáze klinických studií, při nichž ale z nějakého důvodu zklamaly. Většinou díky tomu, že byly relativně nebezpečné kvůli své toxicitě, anebo byly neúčinné. „Celosvětově jsou desetitisíce, možná statisíce lidí, kteří se snaží přijít celému problému na kloub, ale vzhledem k tomu, že je mozek velmi sofistikovaný a komplexní orgán, jsou tyto snahy velice těžké,“ upozorňuje Musílek. Mozek je multifaktoriální orgán a působí na něj spousta vlivů, které mohou Alzheimerovu nemoc nastartovat. „Vzhledem k tomu, že je takových možných vlivů spousta, neexistuje jednoduché a jednostranné řešení. Musí se přemýšlet nad spoustou věcí. Proto ani my tady neslibujeme, že tento problém vyřešíme,“ upozorňuje hradecký vědec, jehož specializací jsou neurovědy, tedy vědy vztahující se k mozku a nervové tkáni.
Molekuly z hradeckých laboratoří jsou testovány na již zmiňované St. Andrews University. V případě, že se osvědčí, doputují dále do Spojených Států na University of Kansas, kde budou pokračovat testy na zvířatech. „Již máme pár látek otestováno a víme, že některé mají požadovaný efekt. Další z nich jsou v procesu testování,“ dává naději budoucím pacientům s Alzheimerovou chorobou Musílek s tím, že pro několik chemických sloučenin vyvinutých na hradecké univerzitě se již připravuje patentové řízení ve spolupráci s Centrem Transferu Biomedicínských Technologií a Fakultní nemocnicí Hradec Králové. Aby se jedna z takových látek mohla stát lékem nebo léčivem, je podle něj potřeba připravit několik desítek tisíc sloučenin. „Nikdo nedovede zaručit, že chemická molekula, ačkoli bude účinná, nebude toxická pro zvířata a pro člověka. Musíme si uvědomit, že výsledný lék musí být samozřejmě bezpečný i z dlouhodobého hlediska, protože se dá očekávat, že ho budou pacienti užívat dennodenně po mnoho let,“ přibližuje některá úskalí svého výzkumu Musílek. Časový horizont, kdy by se účinné léky na základě výzkumu na UHK mohly dostat do běžné praxe, se podle něj určit nedá. „Jen samotné patentové řízení trvá osmnáct měsíců od podání patentové přihlášky. Potom budeme náš výzkum publikovat, a pokud o náš patent projeví zájem nějaká farmaceutická firma, vývoj samostatného léku už se bude ubírat relativně rychle dopředu,“ uzavírá Musílek.
Výzkum byl umožněn mimo jiné i díky tomu, že vědci z královehradecké univerzity uspěli začátkem tohoto roku v grantové soutěži MŠMT COST CZ s projektem „Příprava sloučenin ovlivňujících mitochondriální enzymy jako potenciálních léčiv Alzheimerovy nemoci“. Hlavním řešitelem projektu je doc. PharmDr. Kamil Musílek, Ph.D., partnerem na University of St. Andrews je potom prof. Frank Gunn-Moore, Ph.D. Projekty COST jsou zaměřeny na rozšiřování spolupráce evropských partnerů z různých zemí EU.
