Doktorské studium

 Charakteristika studijního programu

Název studijního programu

Kulturní a duchovní studia

Typ studijního programu

doktorský

Forma studia

Prezenční, kombinovaná

Standardní doba studia

4 roky

Jazyk studia

český

Udělovaný akademický titul

doktor (Ph.D.)

Garant studijního programu

prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.

Oblast(i) vzdělávání a u kombinovaného studijního programu podíl jednotlivých oblastí vzdělávání v %

Filozofie, religionistika a teologie (100 %)

Cíle studia ve studijním programu

Předmět odborného zájmu SP:

Program je zaměřen na výzkum rozmanitých kulturních jevů, které sleduje ve filosoficko-teologické perspektivě jako specifické projevy člověka. Jednotlivé kulturní jevy studuje s ohledem na jejich možnosti otevírat otázku po způsobu lidského bytí a celistvém porozumění lidské skutečnosti.

Oborové zaměření SP:

Oborové ukotveni SP vychází ze záměru rozvíjet obecné porozumění člověku ve vzájemné polaritě se studiem konkrétnosti lidské existence. Tím navazuje na aktuální výzvy v rámci filosoficko-teologického tázání orientované směrem ke světu lidské kultury. Tato perspektiva představuje dlouhodobou badatelskou snahu jednotlivých vyučujících zapojených do studijního programu a je v souladu se zaměřením jejich disertačních, habilitačních a profesorských projektů. Zároveň vychází ze specifického profilu pedagogické fakulty, k jejímž základním cílům patří snaha o rozvoj akademického dialogu v propojení obecné a konkrétní roviny lidského poznání.

Cíle SP a jeho odborný záměr:

Program přispívá k rozvoji takového způsobu porozumění člověku, který spojuje možnosti objasnění obecného smyslu lidské existence s doceněním její konkrétní kulturní podmíněnosti a dějinné situovanosti. Zmíněné propojení obou momentů, konkrétního a obecného, je vzájemné, zohlednění jednoho otevírá zvláštní perspektivu docenění druhého. Vzájemnou souvislost mezi předmětným zkoumáním kulturních jevů a interpretací obecně lidského způsobu bytí studijní program rozvíjí zejména s poukazem na dějinnou situovanost člověka, narativitu a imaginaci, jeho hodnotovou orientaci a náboženskou zkušenost.

Soulad zaměření SP s odborným profilem vysoké školy a se společenskou relevancí její činnosti:

Uvedená charakteristika studijního programu Kulturní a duchovní studia souznívá s odborným profilem Pedagogické fakulty UHK. Ten je (dle Strategického záměru PdF UHK) vymezen propojením speciálního předmětného poznání s reflexí obecných otázek po člověku a jeho odpovědnosti za svět. V návaznosti na klasické pojetí vzdělanosti tato fakulta usiluje o zasazení speciálního poznání jednotlivých věd a dílčích oborů do širokého kontextu vzdělávání, resp. výchovy, jakožto směřování k naplněnému lidství. Studijní program Kulturní a duchovní studia se tak s ohledem na své oborové zaměření, cíle i náplň může významně podílet na naplňování specifického odborného přínosu fakulty i její společenské relevance (v kontextu aktuálních výzev globalizovaného světa i s ohledem na specifika regionu).

Soulad zaměření SP s kompetencí pedagogů:

Vymezení studijního programu se opírá o odbornou kompetenci garanta, školitelů a dalších vyučujících. Všichni klíčoví pracovníci mají teologickou nebo filosofickou kvalifikaci a v perspektivě těchto oborů se věnují studiu člověka a kultury.

Jejich dlouhodobě rozvíjená odborná činnost souznívá se zaměřením studijního programu zejména v těchto oblastech:

· teologie a filosofie dějin jako rámec studia hospodářských a sociálních otázek v historické perspektivě (prof. Tomáš Petráček – garant st. programu)

· interpretace narativní umělecké tvorby v perspektivě teologické a filosofické antropologie (doc. Jan Hojda)

· filosofická reflexe východisek kulturně a sociálně antropologického výzkumu (doc. Martin Paleček)

· spojení pedagogických otázek s filosofií výchovy a etickou reflexí (doc. Jan Hábl)

· propojení studia náboženské a spirituální zkušenosti s otázkou jejích fundamentálních filosofických a teologických východisek (doc. David Bouma)

Profil absolventa studijního programu

Absolvent prokazuje schopnost ve své samostatné vědecké a badatelské práci propojovat konkrétní a obecná hlediska studia lidské skutečnosti v perspektivě teologických a filosofických oborů. Absolvent je vybaven dostatečnými znalostmi a dovednostmi potřebnými k samostatnému výzkumu různých kulturních fenoménů založenému na odpovídajících teoretických a metodologických východiscích. Zároveň je schopen kriticky reflektovat východiska překračování hranic daných imanentním kulturním ukotvením těchto fenoménů. Je proto schopen propojit konkrétní studium jednotlivých jevů kulturní, historické a umělecké povahy s jejich obecně filosofickou nebo teologickou reflexí. Tato kompetence se jeví jako relevantní pro odpovídající interpretaci aktuálních společenských témat, u nichž hrozí nebezpečí různých typů reduktivních, technicistních přístupů.

Znalosti a dovednosti získané absolventem doktorského studijního programu vycházejí z osvojení základních primárních textů i sekundární odborné literatury vztažené k tématu dizertační práce. Absolvent je vybaven znalostmi dějinného vývoje bádání ve zvoleném tématu, které je schopen propojit s širším kontextem dějin evropské duchovní tradice. Absolvent je dále schopen tvůrčím způsobem interpretovat odborné vědecké texty, analyzovat a kriticky zhodnotit jejich argumentační strukturu a analyzovat a kriticky zhodnotit specifické badatelské problémy vycházející z tématu dizertační práce, v odpovídajícím historickém a kulturním kontextu. Absolvent je kompetentní k zapojení do akademické činnosti v mezinárodním kontextu a v cizojazyčném prostředí.

Absolvent je tak připraven pro badatelskou a samostatnou tvůrčí nebo koncepčně-strategickou a analytickou činnost v oblasti zkoumání vybraných kulturních jevů a jejich interpretace v kontextu filosoficko-teologických přístupů.

Uplatnění absolventa programu:

Absolvent je disponován k badatelské, tvůrčí a pedagogické činnosti v oblasti akademického vzdělávání a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, k pedagogické práci na VOŠ i pro strategickou a koncepční práci ve státní správě a samosprávě, v neziskových organizacích, ve sdělovacích prostředcích nebo odborných nakladatelstvích zaměřených na témata z humanitních a sociálních věd.

Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánů

Studijní plán doktorského studia je zaměřen především na individuální zpracování dizertační práce. Jednotlivé semináře proto směřují k podpoře procesu přípravy a psaní závěrečné kvalifikační práce. Semináře se člení do tří skupin, na základní doktorské semináře sledující hlavní oborové vymezení SP, povinně-volitelné doktorské semináře, zaměřené na odbornou specializaci doktoranda a semináře zaměřené na psaní a metodologii dizertační práce.

Základní, povinně-volitelné a metodologické semináře jsou dále doplněny o další povinnosti (jazykové atestace, zahraniční mobility, tvůrčí a pedagogická činnost).

Individuální studijní plán, tedy přesné stanovení jednotlivých studijních povinnosti a atestací pro daný akademický rok, sestavuje student ve spolupráci se školitelem a je schvalován oborovou radou doktorského studia. U jednotlivých seminářů je stanoven doporučený semestr pro jejich absolvování.

 Kreditový systém: ECTS

1 kredit odpovídá 30 hodinám studijní zátěže. Studijní plán je koncipován jako čtyřletý v rozsahu 240 kreditů.

Rozsah vyučovací hodiny je dle SZŘ UHK stanoven na 45 minut.

Podmínky k přijetí ke studiu

1.      Absolvování magisterského studijního oboru v oblasti humanitních věd, především v oborech zaměřených na interdisciplinární průnik univerzálních a speciálních věd (typicky v oblasti filosofických věd, věd o kultuře a umění a historických věd).

2.      Úspěšné absolvování přijímacího řízení. Přijímací řízení probíhá v ústní podobě a vychází z diskuze nad předloženými dokumenty:

· Projekt dizertační práce: v projektu uchazeč představí téma, hlavní cíle a zamýšlenou metodologii dizertační práce.

· Motivační dopis: v motivačním dopise uchazeč představí svůj zájem o studium, především s přihlédnutím ke specifikům oboru propojujícího univerzální a speciální humanitní vědy, součástí motivačního dopisu má také být vyjádření vztahu tématu dizertační práce k nabízenému studijnímu programu a představení širšího obdobného zájmu uchazeče.

· Součástí přijímacího řízení je také zkouška četby a porozumění odbornému cizojazyčnému textu.

Celkové hodnocení výsledků přijímací zkoušky je vyjádřeno kvantitativně pomocí bodového ohodnocení.

Maximální počet bodů je 200.

Minimální počet bodů potřebných k úspěšnému složení přijímací zkoušky je 120.

Návaznost na další typy studijních programů

Doktorský studijní program Kulturní a duchovní studia navazuje jednak na magisterský program Transkulturní komunikace, jednak je otevřen absolventům magisterského studia dalších humanitních oborů. Základním předpokladem pro studium v programu Kulturní a duchovní studia je schopnost vykročení z úzce specializovaného ukotvení zkoumání kultury směrem k dialogu s filosofií a teologií. Studijní program je otevřen zejména absolventům oborů, jakými jsou vědy o kultuře a umění, historické vědy, filosofické vědy, teologie nebo religionistika.

Studijní plány a návrh témat prací (doktorské studijní programy)

Studijní povinnosti

Předměty studijního plánu se člení na povinné (základní doktorské semináře, semináře k psaní dizertační práce a atestace z jazyků) a povinně-volitelné. Základní doktorský seminář je považován za základní teoretický předmět profilujícího základu. Látka zde probíraná je ověřována u státní doktorské zkoušky.

Povinně-volitelné doktorské semináře nabízejí rozvinutí odborné specializace doktoranda s ohledem na zaměření dizertační práce a s přihlédnutím k odborným kompetencím získaným v předcházejícím magisterském studiu. Volbu povinně-volitelného doktorského semináře student konzultuje se školitelem a oborovou radou.

Povinné předměty

A. Základní doktorské semináře

Základní seminář sleduje hlavní cíl a oborové zaměření studijního programu. Skládá se ze 7 částí, které ve filosoficko-teologické perspektivě reflektují polaritu obecného a konkrétního rozměru porozumění lidské skutečnosti. První 4 díly semináře akcentují především obecná východiska tohoto poznání v oblastech filosofické a teologické antropologie, filosofie kultury, filosofie dějin a filosofie a teologie náboženství. Závěrečné 3 díly semináře jsou věnovány důrazu na konkrétní a praktické aspekty v oblastech historické religionistiky, filosofie výchovy a etiky a interpretace uměleckého díla ve filosofické a teologické perspektivě.

Struktura základních doktorských seminářů má vytvářet vhodnou oporu pro zpracování dizertační projektů od obecných rámců ke konkrétním postupům využívaným při práci na dizertaci. Pořadí jednotlivých seminářů si student volí na základě individuálního studijního plánu, doporučené pořadí je uvedené v následujícím přehledu.

1. semestr

· Vybrané kapitoly filosofické a teologické antropologie - 10 kreditů, 13s/sem.

Garant: doc. Mgr. Jan Hojda, Th.D.

Vyučující: doc. Mgr. Jan Hojda, Th.D. (67%), Mgr. Petr Macek, Ph.D. (33%)

· Vybrané kapitoly filosofie kultury - 10 kreditů, 13s/sem.

Garant: doc. Mgr. Martin Paleček, Ph.D.   

Vyučující: doc. Mgr. Martin Paleček, Ph.D.

2. semestr

· Filosofie dějin - 10 kreditů, 13s/sem.

Garant: prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.    

Vyučující: prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.

· Filosofie a teologie náboženství - 10 kreditů, 6s/sem.

Garant: doc. Mgr. David Bouma, Ph.D.

Vyučující: doc. Mgr. David Bouma, Ph.D.

3. semestr

· Vybrané problémy z historické religionistiky - 10 kreditů, 6s/sem.

Garant: prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.

Vyučující: prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.

· Fenomén výchovy ve filosofické a etické perspektivě - 10 kreditů, 6s/sem.

Garant: doc. PhDr. Jan Hábl, Ph.D.

Vyučující: doc. PhDr. Jan Hábl, Ph.D.

4. semestr

· Filosoficko- a teologicko-antropologická interpretace uměleckého díla - 10 kreditů, 13s/sem.   

Garant: doc. Mgr. Jan Hojda, Th.D.   

Vyučující: doc. Mgr. Jan Hojda, Th.D.

Seminář k psaní dizertační práce 1-6 - 6x10 kreditů (PZ, 13s/sem)

Seminář k psaní dizertační práce slouží k prohlubování konceptuálního, metodologického i tematického ukotvení dizertační práce. Seminář probíhá vždy pod vedením jednotlivých školitelů dizertační práce, je možné, aby probíhal buď v individuální, nebo skupinové podobě. Část výuky lze realizovat též na základě spolupráce různých školitelů. Cílem semináře je prohlubování odbornosti studentů nutné pro jejich vlastní vědeckou a výzkumnou činnost a osvojení metod vědecké a badatelské práce nutných k zpracování tématu dizertační práce. Seminář k psaní dizertační práce probíhá v průběhu prvních 6 semestrů studia, vždy v rozsahu 13h/semestr. Kreditové hodnocení každého z předmětů je 10 kreditů.

Garant:   prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.

Vyučující: prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.

                             doc. Mgr. David Bouma, Ph.D.

                             doc., PhDr., Jan Hábl, Ph.D.

                             doc. Mgr., Jan Hojda, Th.D.

                             doc. Mgr. Martin Paleček, Ph.D.

C. Atestace z jazyků (20 kreditů)

Součástí studijního plánu jsou také povinné atestace z 2 cizích jazyků. Jednoho na aktivní úrovni, jednoho na úrovni nutné pro práci s odborným textem (porozumění odbornému textu, práce s informačními materiály v cizím jazyce). Kreditové hodnocení každého z předmětů je 10 kreditů.

·         Cizí jazyk I – anglický/německý nebo jiný cizí jazyk (aktivní znalost) – 10 kreditů

Garant: prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.

·         Cizí jazyk II – anglický/německý nebo jiný cizí jazyk (práce s textem a materiály) – 10 kreditů

Garant: prof. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.

Povinně-volitelné předměty (6s/sem)

Ve čtvrtém semestru studia si doktorand volí jeden ze tří nabízených povinně-volitelných předmětů. Povinně-volitelné doktorské semináře nabízejí rozvinutí odborné specializace doktoranda s ohledem na zaměření dizertační práce a s přihlédnutím k odborným kompetencím získaným v předcházejícím magisterském studiu.

· Současné přístupy v antropologii a v kulturních studiích - 10 kreditů, 6s/sem.

           Garant: Mgr. Zdenka Sokolíčková, Ph.D.  

           Vyučující: Mgr. Zdenka Sokolíčková, Ph.D.  (50%), Mgr. Luděk Jirka, Ph.D. (50%)

· Konceptuální proměny studia sociálních dějin - 10 kreditů, 6s/sem.

Vyučující: prof. PhDr. Tomáše Petráček, Ph.D., Th.D.

Státní doktorská závěrečná zkouška

Státní doktorskou závěrečnou zkoušku je možné složit po splnění všech studijních povinností stanovených studijním plánem, tj. po získání předepsaných 240 kreditů (v případě odborných článků se za splnění studijní povinnosti považuje jejich přijetí do tisku).

Státní doktorská zkouška ověřuje znalost konceptuálních, metodologických a tematických východisek studijního programu. Zkouška je vedena ústní a komisionální formou. Skládá se ze tří okruhů: první okruh reflektuje témata z oblasti filosofické a teologické antropologie, filosofie kultury, filosofie dějin a filosofie a teologie náboženství, druhý z oblasti historické religionistiky, filosofie výchovy a etiky a filosoficko- a teologicko-antropologické interpretace uměleckého díla. Třetí okruh podle je stanoven podle Studijního a zkušebního řádu UHK v úzké vazbě k tématu dizertační práce.

Obhajoba dizertační práce

Obhajoba dizertační práce navazuje na státní doktorskou zkoušku. K obhajobě student předkládá vedle dokončené práce i autoreferát obsahující hlavní teze práce v rozsahu cca 20ns. V autoreferátu student zformuluje a zdůvodní vymezení problematiky práce, její hlavních výpovědí, metodologie a užitých zdrojů.  

Požadavky na tvůrčí činnost

Student v průběhu studia publikuje alespoň 3 články v recenzovaných odborných časopisech (adekvátní náhradu článku může tvořit kapitola v odborné knize).

V souladu s profilem studijního programu (a členěním základních doktorských seminářů) je jeden z článků zaměřen na jednu s těchto oblastí: filosofická a teologická antropologie; filosofie kultury; filosofie dějin; filosofie a teologie náboženství. Další článek má být změřen na oblast historické religionistiky nebo filosofie výchovy a etiky nebo interpretace uměleckého díla ve filosofické a teologické perspektivě.

Třetí článek koresponduje s hlavní tezí dizertační práce. Splnění požadavků na oborové či tematické zaměření článků posuzuje oborová rada. Každý z článku je hodnocen 20 kredity.

Je doporučeno, aby část tvůrčí činnosti doktoranda byla realizována v rámci výzkumného projektu (zvláště specifického výzkumu) souvisejícího se zaměřením dizertační práce.

Požadavky na absolvování stáží

Student doktorského studijního programu absolvuje v rámci svého studia minimálně 2 jednoměsíční studijní pobyty na zahraničních akademických institucích. Tuto povinnost lze případně nahradit jedním souvislým studijním pobytem v délce min. 2 měsíce.

Po schválení oborovou radou je tuto povinnost možné splnit i na základě účasti v mezinárodním vědeckém projektu se zahraničními publikačními výstupy, případně na základě jiné vědecké činnosti (např. archivní výzkum) absolvované v zahraničí.

O splnění této studijní povinnosti jiným způsobem mohou oborovou radu požádat také studenti, kteří např. pečují o osobu blízkou a nemohou vycestovat nepřetržitě na dobu jednoho měsíce.

Absolvování zahraniční stáže – 20 kreditů

Další studijní povinnosti

Součásti individuálního studijního plánu studenta je i zapojení do pedagogické činnosti na Katedře kulturních a náboženských studií. Rozsah výukové povinnosti, její konkrétní podobu a konkrétní kurzy svěřené studentům doktorského studijního programu určuje oborová rada. K zapojení do výuky dochází vždy po předchozí konzultaci mezi studentem a školitelem a měla by představovat především možnost pro rozvoj odborných kompetencí studenta.

Návrh témat disertačních prací a témata obhájených prací

· Společnost a epidemie v perspektivě historické religionistiky

· Historické proměny fenoménu hodnotových střetů v západní společnosti

· Křesťanský tradicionalismus jako protestní hodnotové hnutí

· Existenciální pohyb člověka v tzv. noetické trilogii Karla Čapka

· Zločin, trest a smíření ve filmu DeUsynlige (2008) a v sérii The Victim (2019): dvě podoby filmového ztvárnění vztahu matky k vrahovi svého dítěte

· Mezi samotou a soudržností: reprezentace svébytnosti a vztahovosti lidské osoby ve filmech Baltasara Kormákura Hluboko a Svatba za bílé noci

· Morální charakter jako edukační problém v současné anglosaské etice

· Antropologická východiska edukace - komeniologické perspektivy

· Soulad a konflikt v myšlení V. Whita a C. G. Junga: zrání člověka v silovém poli mezi analytickou psychologií a křesťanskou teologií

Personální zabezpečení