Zemřel prof. Paul John Shore, bývalý Senior Researcher na UHK
Autor: doc. PhDr. Mgr. Jakub Zouhar, Ph.D.
V pondělí 27. února 2023 nečekaně zemřel severoamerický historik východoevropských, církevních a kulturních dějin raného novověku prof. Paul John Shore (1956–2023). Jako autor několika monografií a desítek studií byl jedním z mála odborníků v USA, kteří se věnovali těmto oblastem s odkazem na náš region. Jak sám vyprávěl, východní Evropa jej přitahovala od mládí.
Po bakalářském studiu historie pokračoval Paul v magisterském studiu dějin na Yale University (1980). Po doktorátu filosofie na Stanford University (1986) se stal vysokoškolským učitelem pedagogiky a později historie na různých universitách v USA a Kanadě. Za svůj profesní život získal mnoho stipendií a byl hostujícím profesorem na řadě institucích po celém světě. Několikrát hostoval i na oxfordské a cambridgeské universitě, kde se stal na Wolfson College roku 2018 Life member.
Na delší dobu zakotvil i ve východní Evropě. Vyučoval ve Vídni, Budapešti i Praze (1992). Česká republika se mu stala nakonec posledním místem jeho pedagogického působení v této části světa, když hostoval jako profesor dějin na Univerzitě Hradec Králové (únor-červenec 2022). Přednesl zde několik přednášek pro studenty, akademiky a další zájemce, pracoval na svých textech. Neúnavně navštěvoval nejrůznější středoevropské archivy a knihovny, kde ho zajímaly především rukopisy a staré tisky. V Hradci Králové zavítal i do Knihovny královéhradeckého biskupství, kde našel jemu dosud neznámý raně novověký latinský komentář ke Koránu. Živě se o naši část Evropy zajímal a pozdviženým obočím mnohých severoamerických kolegů, proč roku 2022 odjíždí „do války“, se jen usmíval a neúnavně mezi nimi šířil znalost východoevropského prostředí. Přímo se těšil, až se vrátí domů a bude moci o svých zážitcích z České republiky vyprávět. Transkulturní přenos se stal vpravdě jeho životním posláním.
Nejdůležitější Paulova činnost se váže k působení jesuitů ve východní Evropě před rokem 1814. Věnoval se jak české řádové provincii, tak provincii rakouské zahrnující i historické Uhersko. V posledních letech se zajímal o vztah jesuitů k islámskému učení a Koránu. Na Západě si těmito díly vydobyl uznání a reputaci znalce, což se odrazilo v jeho spolupráci s renomovanými nakladatelstvími vydávajícími referenční práce o náboženských dějinách a dějinách vzdělanosti raného novověku. Často psal své texty pro kolektivní monografie vydávané nakladatelstvím Brill. Soustředil se i na postavení Židů na pražské a vídeňské universitě. Kromě toho se věnoval recenzní činnosti, přispíval do nejrůznějších novin, kázal v anglikánských kostelech a v 90. letech 20. století uveřejňoval také poezii. Uspořádal rovněž několik výstav.
Kéž by lidí na Západě, kteří by měli pro východoevropské dějiny a kulturu tolik porozumění, jako měl Paul, bylo co nejvíce. Bude to jistě ku prospěchu obou stran.
