Zpráva z II. česko-polského vědeckého kongresu v Praze
Datum konání: 16. 10. 2023–18. 10. 2023
Ve dnech 16.-18. října proběhl v Praze II. česko-polský vědecký kongres s poměrně početným obsazením zástupců Historického ústavu Filozofické fakulty UHK. Společně s profesorem Ondřejem Felcmanem zde vystoupil doc. Martin Šandera, dr. Jan Květina i dr. Jan Boris Uhlíř.
Na podzim 2019 se v ČR konal I. kongres českých polonistických studií. Sjezd navazoval na I. kongres polského čechoznavstva, uspořádaný v Polské republice v roce 2016 v podobě série odborných akcí zaměřených k různým tématům česko-polské vědecké spolupráce se závěrečnou třídenní konferencí na Vratislavské univerzitě. Rovněž kongres v ČR byl pořádán jako řada konferencí a seminářů v různých českých univerzitních městech ukončený velkou konferencí v Praze v režii UK a HIÚ AV ČR. Jednou z dílčích akcí sjezdu bylo dvoudenní česko-polské vědecké setkání na FF UHK 2. – 3. října 2019 nazvané Česko-polské pohraničí. Bylo velmi úspěšné; zúčastnilo se jej více než šedesát odborníků z různých sfér. Vedle zástupců univerzit, vědeckých pracovišť, muzeí, archívů a knihoven vystupovali aktivně odborníci z praxe reagující i na rozsáhlou činnost Euroregionu Glacensis, který také z evropských prostředků poskytl na uspořádání konference finanční prostředky. UHK se tak mohla tehdy plným právem řadit do skupiny organizátorů z řad českých univerzit (Praha, Olomouc, Brno, Opava, Ostrava, Pardubice).
Letos se konal již v pořadí druhý kongres, uspořádaný oběma národními vědeckými obcemi tentokrát společně, což vyjádřil i název – II. kongres českých polonistických studií a polských bohemistických studií (v polské verzi II. kongres Czechoznawstwa Polskiego a Polonoznawstwa Czeskiego). Společná organizace velké mezinárodní vědecké akce se promítla do její jednodušší organizační podoby. Ve dnech 24. –-27. září se konalo vědecké zasedání v polské Opolí a ve dnech 15. – 18. října následovala konference v Praze. Vždy šlo o multioborová zasedání, v pražské konferenci zasedali účastníci v panelech Historická sekce, Knihovnická sekce, Teologická sekce, Mediální sympozium a Filologická sekce, která byla současně samostatným zasedáním české polonistiky připomínajícím si sto let jejího založení. Historická sekce obsahovala tři panely. První z nich Hlavní problémy českých a polských dějin garantoval a moderoval prof. Jan Rychlík (UK), druhý Historická polonistická a bohemistická studia zajišťovali a panelu předsedali doc. Jan Němeček a doc. Roman Baron (HIÚ AV ČR Praha), třetí garantovali a moderovali Dějiny česko-polských vztahů – cesta k nové syntéze dr. Ryszard Gładkiewicz (UW) a prof. Ondřej Felcman (UHK).
Hlavních organizátorů bylo tentokrát méně – na polské straně to byla Opolská univerzita, na české Karlova univerzita a HIÚ AV ČR v Praze. Jako společný hlavní organizátor vystupovala opět Polsko-česká vědecká společnost se sídlem ve Vratislavi (P-CzTN), jejímiž členy jsou mnozí z vystupujících. Kromě toho se v pozici dílčích organizátorů připojilo několik polských a českých odborných pracovišť. FF UHK k nim rovněž patřila. Jednak v březnu 2023 zabezpečila veškeré podmínky pro zasedání kongresového výboru, v němž ji zastupoval prof. Felcman, jednak v rámci Historické sekce zajišťovala kromě výše zmíněné spolugarance několik odborných vystoupení. Akademici FF UHK patřili mezi nejpočetnější skupinu vystupujících. V 1. panelu vystoupili doc. M. Šandera (Zelenohorská jednota a jagellonská kandidatura na český trůn) a dr. J. B. Uhlíř (Vratislav. Češi a Poláci na popravišti dvou totalitních režimů), v 2. panelu dr. J. Květina (Mytologie polského republikanismu: badatelský prostor pro alternativní narativizaci českého politického myšlení?) a prof. O. Felcman (Česko-polská Kladská komise historiků, Kladský sborník a syntéza dějin Kladska. Ohlédnutí.), ve 3. panelu opět J. Květina (Česko-polské vztahy v poválečných syntézách českých dějin) a O. Felcman (Český a polský stát v proměnách územně státní organizace střední Evropy v 10. – 18. století).
Závěrečné společné zasedání kongresu ve středu 18. října si nejprve vyslechlo shrnující informace o výsledcích jednotlivých sekcí, o něž se postarali jejich předsedající, jednak v diskusi dospělo k přesvědčení, že kongres i ve své české části patřil k velmi úspěšné akci. Jen v Historické sekci měli účastníci možnost sledovat téměř tři desítky vystoupení, vstupy garantů a několik kratších i delších diskusí. Pozitivní hodnocení vyústilo v návrh uspořádat za pět let v roce 2028 III. společný kongres českých polonofilských studií a polských bohemistických studií. Součástí kongresu byl v úterý večer slavnostní večer, kde zástupci polského státu předali několika českým vědcům vyznamenání a medaile jako ocenění jejich dlouhodobého úsilí na poli česko-polské vědecké spolupráce.
O historii a průběhu akce informoval
prof. PhDr. Ondřej Felcman, CSc.
Nabídka sekce: Historický ústav
