Lidé na katedře

Milan Hrubeš se zaměřuje na výzkum sociálních hnutí, analýzu politiky (policy) a analýzu politického jazyka. V rámci výzkumu sociálních hnutí se konkrétně zaměřuje na rámování požadavků a protestních kampaní, v rámci analýzy politiky především na analýzu různých významů, které (veřejné) politiky v různých fázích politického cyklu získávají. V neposlední řadě se věnuje i analýze významů, které politici a političky v rámci svého každodenního působení politice produkují

Stanislav Myšička, Ph.D. (nar. 1983) je odborným asistentem na Katedře politologie FF UHK. Mezi oblasti jeho odborného zájmu patří čínská moderní historie, čínská zahraniční politika, mezinárodní vztahy v Asii a dějiny politického myšlení. Ve svém stávajícím výzkumu se věnuje budoucnosti americko-čínských vztahů, dlouhodobému charakteru čínského použití síly v mezinárodních vztazích a politickou rolí náboženství v čínské politice a společnosti. Je autorem knihy John Rawls a teorie mezinárodní spravedlnosti (Brno, CDK 2014) a odborných studií věnujících se jak dějinám politického myšlení (zejména ve starověku), tak současným aspektům čínské domácí a zahraniční politiky.

 Ve výzkumné práci se zabývá podrobně problematikou afrického politického stranictví, problematikou stranické legislativy a nově i problematikou tzv. třetích termínů afrických prezidentů. V minulosti se zabýval problematikou československé exilové politiky, nedemokratickými režimy, procesem demokratizace a Evropskou unii (je spoluzakladatelem prvních evropských studií v ČR v roce 1992), ve volném čase se věnuje šachové historii. Je absolventem FF UP v Olomouci, titul CSc. získal na oddělení Afriky OU ČSAV. Byl řešitelem řady vědeckovýzkumných projektů GAČR, NPV II., a AV ČR . Je členem několika vědeckých společností (ČSPV, ČSAS). Absolvoval velké množství opakovaných dlouhodobých a krátkodobých zahraničních vědeckovýzkumných a přednáškových pobytů v USA, UK, Nizozemí, Belgii, Francii, Německu, Rakousku, Kanadě, Švédsku, Norsku, Finsku, Španělsku, Itálii, Polsku, Maďarsku, Slovensku, SSSR, atd.

Tereza Němečková se dlouhodobě zabývá vývojem světové ekonomiky a zejména vývojem rozvojových ekonomik. Ve svém výzkumu se zaměřuje na africký region a otázky spojené s postavením Afriky v mezinárodním obchodě, s ekonomickými a rozvojovými vztahy Evropy a Afriky a v poslední době také otázkou dopadů tzv. Zelené dohody pro Evropu na Afriku, resp. tzv. novým bojem o Afriku spojeným s hledáním zdrojů pro globální zelenou transformaci a měnící se geopolitickou a geoekonomickou situací afrických zdrojů. Je členkou americké Asociace pro studium zemí Afriky a Blízkého východu (ASMEA), od které také v roce 2022 získala grant na výzkum afrického obchodu s Čínou a Evropou a jeho vlivem na korupci.    

Zabývá se současnou politickou filosofií, zejména normativními aspekty liberální demokracie. Oblasti jeho zájmu zahrnují mj.: veřejný rozum a liberalismus, zdroje politické autority a legitimity, dělbu moci v demokratické teorii, modely demokracie, teorie politické reprezentace, možnosti a limity kosmopolitního vládnutí, teorie globální spravedlnosti nebo metodologii politické filosofie. Je autorem či spoluautorem několika monografií v českém i anglickém jazyce, publikuje v mezinárodním i českém odborném tisku. Byl hlavním řešitelem několika grantových projektů GAČR a podílel se na projektu TAČR. V letech 2008–2018 působil jako hlavní editor časopisu Středoevropské politické studie (journals.muni.cz/cepsr).

Jan Prouza, Ph.D. je odborným asistentem na Katedře politologie FF UHK, kde se ve své výuce, výzkumu a publikacích věnuje zejména problematice mezinárodních vztahů, vnitrostátních konfliktů a politických systémů v subsaharské Africe. V rámci subsaharské Afriky se zaměřuje především na její západní část a zvláště pak Ghanu, kterou pravidelně navštěvuje od svých studií na tamější University of Ghana v roce 2009.

Pavlína Springerová se zabývá latinskoamerickou (a to jak vnitřní tak mezinárodní) politikou se zaměřením na andské země, především Bolívii. Dále se specializuje na španělskou politiku. Je autorkou (či spoluautorkou) několika monografií a řady článků publikovaných v prestižních zahraničních časopisech (např. European Review of Latin American and Caribbean Studies), byla též řešitelkou grantu GAČR s názvem Výstupy sociálních hnutí a dynamika těchto hnutí (Bolívie, Peru a Ekvádor). Aktivně komentuje politické a mezinárodněpolitické latinskoamerické, případně španělské, souvislosti v médiích.

Mgr. et Mgr. Lenka Špičanová, Ph.D. působí jako odborná asistentka na Katedře politologie FF UHK. Zaměřuje se na geopolitiku, bezpečnost a řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Věnuje se zejména nedemokratickým a hybridním režimům, etnickým konfliktům a v prostoru Latinské Ameriky také teritoriálním a hraničním sporům. Její současný výzkum se soustředí na problematiku politických outsiderů a kolaps stranického systému v Peru.

V rámci své stávající výukové činnosti na katedře politologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové se zaměřuje na problematiku politických a stranických systémů evropských zemí (a to států, které se nacházejí v západní, severní i jižní Evropě) a rovněž na politický a stranický systém Spojených států amerických.

 Petra Vodová se věnuje výzkumu koaličního vládnutí – zaměřuje se na analýzu plnění programových slibů vládních stran a na problematiku kariér vládních ministrů. Mezi její další výzkumná témata patří vnitřní organizace politických stran a některá témata výzkumu lokální politiky.

 V oblasti výzkumu se věnuje problematice sociálních hnutí v kontextu Latinské Ameriky. Konkrétně se zaměřuje na hnutí původních obyvatel v andském regionu. Mezi její klíčová témata se řadí problematika extraktivismu a institucionalizace indigeního hnutí. Dále se zabývá otázkou kvality latinskoamerických demokracií, rolí politického protestu a občanské participace včetně problematiky specifické role armád v latinskoamerické politice.

Sylvie Bláhová získala doktorát z politologie na Masarykově univerzitě a doktorát z filosofie na FINO (Northwestern Italian Philosophy Consortium). Odborně se zaměřuje na politickou teorii a filosofii. Ve svém výzkumu se věnuje především tématům liberální politické teorie, veřejného rozumu, pluralismu a diverzity, respektu, identity a politickým emocím. Je autorkou několika odborných článků, spolupodílela se také na knize Liberální demokracie v době krize: Perspektiva politické filosofie (Sociologické nakladatelství – Masarykova univerzita).

 Stephanie Rudwick je interdisciplinární vědecká pracovnice, která provádí rozsáhlý etnografický výzkum v Jižní Africe. Její primární zájmy jsou v jazyce, etnicitě, genderu a sociální nespravedlnosti, o nichž publikuje v celé šíři i mezinárodně. Uznání získala zejména její práce o zulujské komunitě a jazykové otázce v různorodé Jižní Africe. Naposledy dokončila monografii Routledge o politických aspektech uplatňování angličtiny jako lingua francae v Jižní Africe, která vyjde v roce 2021. Je také šéfredaktorka časopisu Modern Africa a spolupracuje převážně s africkými vědci. 

 Michal Zourek se věnuje moderním dějinám Latinské Ameriky, jakož i aktuálním problémům Argentiny, Uruguaye a Chile. V těchto zemích absolvoval dlouhodobé studijní, badatelské a výukové pobyty a stále je pravidelně navštěvuje. Jeho výzkum se primárně zaměřuje na dějiny a současnost česko-latinskoamerické relace. Je autorem několika monografii. Své studie publikoval ve významných oborových časopisech (Cold War History, Historia Crítica, Bulletin of Latin American Research, Ayer) či nakladatelstvích (Routledge, University Press of Florida, Banda Oriental Ediciones). Denně vypije dva litry maté a vyslechne tři hodiny argentinského rocku. Je fanouškem fotbalového klubu San Lorenzo. 

Ve svém disertačním projektu Matyáš Strnad zkoumá typy a metody užívání sociálních sítí pro politické kampaně v Latinské Americe, styl mobilizace politické podpory na internetu a politický aktivismus online. Kromě toho se zabývá metodami bádání v sociálních vědách, volebními systémy a mezinárodními vztahy.

Předmětem jeho výzkumu je stav a úroveň dodržování lidských práv v Africe, a to zejména s ohledem na sexuální menšiny, LGBTQ komunitu apod. Jakub Novák má semestrální zkušenost s pobytem a studiem v západní Africe (Ghana), kde dokončoval svoji diplomovou práci s názvem Homosexualita v západní Africe: tradiční tabu? V rámci výukové činnosti na FF UHK se zabývá Zdroji politické nestability v Africe, Politologickým proseminářem, Politickým systémem České republiky a Základy PR a rétoriky.