O konferenci

Téma

Politické, ekonomické, sociální a technologické výzvy pro sociální práci

Datum, místo a způsob konání

23. září 2021
Hradecká 1227, Hradec Králové

Z důvodu trvající epidemiologické situace bude konference probíhat online, a to prostřednictvím živých přenosů s možností diskuzí s přednášejícími.

 

 

Hradecké dny sociální práce 2021: Politické, ekonomické, sociální a technologické výzvy pro sociální práci

Pojďme se na konferenci HDSP 2021 zamyslet nad všemožnými, a všelijak chápanými, výzvami pro obor sociální práce. Ať už výzvy pro obor sociální práce chápeme jako vzešlé z vnitřních zdrojů (motivace oboru dosáhnout změny) nebo jako vnější nástrahy (seslané na obor sociální práce okolnostmi), představují celou řadu problémů určený k překonání. Jaké politické výzvy, jaká provolání, nové agendy, apely určující směr vývoje sociální práce se na obor valí? Nebo má snad obor kormidlo budoucího směřování pevně ve vlastních rukou? A jaké ekonomické výzvy, limity a omezení jsou na pořadu dne? Či snad máme do budoucna očekávat prudký rozvoj oboru a štědrost zdrojů? A jak se s tím vším do budoucna vyrovná oblast veřejného zdraví? Aktuální výzvy COVIDu totiž pro obor sociální práce určitě potřebují „vyventilovat“ v odborné komunitě. Ať už jsou to překážky, se kterými se praxe musí vyrovnávat, nebo naopak úspěchy, kterých se i přes (možná tytéž) překážky podařilo dosáhnout. Šlo by se všem těmto výzvám postavit využitím nových a inovativních technologií? Co když se ale právě ony stanou pro obyvatele nepřekonatelnou výzvou a učiní z nich časem klienty sociální práce? 

Obracíme se tedy na vás s touto nabídkou vyjádřit se k výzvám pro oblast sociální práce na každoroční mezinárodní konferenci Hradecké dny sociální práce 2021. Věříme, že pro vás tato výzva nebude příliš neuchopitelnou výzvou a svým vystoupením podnítíte (nebo přímo vyzvete) ostatní účastníky konference k diskusi.

1. Politické výzvy pro oblast sociální práce.

Sociální práci nelze oddělit od politiky, protože zrcadlí řadu nejrůznějších politických tlaků a výzev nejenom z různých úrovní politiky, ale také v rámci dominujících politických diskursů. Proto je velmi podstatné diskutovat, o jaké tlaky či výzvy a z jakých úrovní se jedná; jak ovlivňují výkon sociální práce a jak se sociální práci daří případným diskriminačním či opresivním požadavkům vzdorovat. Mezi další zásadní otázky patří:  Jak se daří sociální práci hájit či prosazovat práva klientů? Využíváme všechny možnosti k posilování participace lidí na utváření jejich životního světa? Jak jsme my sami aktivní občané? Jak se nám daří spolupracovat s jinými profesemi? Jakou roli by měla sociální práce hrát v otázkách environmentální odpovědnosti a občanského aktivismu?

2. Ekonomické výzvy pro oblast sociální práce.

Sociální práce se od 80. let 20. století globálně potýká s ekonomickými škrty (v kontextu posttotalitních zemí spíše s dlouhodobým podfinancováním), s privatizací ziskových služeb, zatímco ztrátové zůstávají socializovány; se snahami zavést do jejího řízení a fungování principy trhu postavené na mechanismech nového manažerismu, outsourcingu, efektivity, standardizace a konkurence. Tyto trendy jsou velkou výzvou pro další fungování sociální práce a nastolují řadu až fatálních otázek ohledně role sociální práce mezi klientem a státem, role profesního vzdělávání, role evaluace a vlastně i přežití sociální práce.  V rámci sekce bychom rádi diskutovali, jak by mohla, či měla sociální práce na uvedené výzvy reagovat. 

3. Sociální a zdravotní kontexty a COVID jako výzvy pro oblast sociální práce. Biopsychosociální a spirituální kontexty současnosti jako výzvy pro sociální práci.

Současná doba a zejména pandemie koronaviru COVID-19 nepřináší pouze medicínské výzvy, ale také změny v oblasti psychické a sociální a odráží se v rovině spirituální. V této sekci bude vytvořen prostor pro sdílení zkušeností, rad a doporučení, jak se vypořádat s celou řadou záležitostí spojených s těmito změnami ve společnosti. 

4. Technologické výzvy pro sociální práci ve 21. století

Technologie definují úroveň vyspělosti civilizace a pronikají do všech oblastí lidského života. A to i do těch, které byly donedávna výhradní doménou lidského rozumu a citu. Ve svých osobních i profesních životech na ně stále více spoléháme. Dokáží pomáhat, činit nás výkonnějšími a šťastnějšími, ale mohou se stát také slabostí, či hrozbou. V této sekci bychom rádi diskutovali o trendech a možnostech využívání technologie v sociální práci, zejména při kontaktu s klienty, kde může snižovat fyzickou i psychickou náročnost některých činností a zvyšovat kvalitu života klientů a také udržet kontakt v době protiepidemických omezení. Mají sociální pracovníci dostatečné kompetence pro tyto výzvy? Jsou investice do technologické infrastruktury v sociální oblasti adekvátní? Nahradí sociální pracovníky roboti?

5. Právní a legislativní výzvy (překážky a příležitosti). 

Je potřeba zvláštní zákon o sociálních pracovnících? Jak má vypadat chystaný zákon o sociálním bydlení? Obstojí právní úprava tzv. bezdoplatkových zón v testu ústavnosti? Funguje právní úprava inkluze ve vzdělávání? Není čas na novelizaci zákona o sociálně-právní ochraně dětí? Co je třeba změnit v zákoně o sociálních službách? Je podpora zaměstnavatelů na chráněném trhu práce dostatečná? Podaří se legislativně prosadit důchodovou reformu? To jsou jen některé z právních a legislativních výzev, kterým sociální práce čelí. O nich a mnoha dalších budeme diskutovat v této sekci.

6. International Section

Within the thematic focus of the conference, it is possible to ask questions about the extent to which current policy affects the form and development of social work or the extent to which the economic level of society interferes with the performance of individual professions in the field of social work (and to what extent it influences the emergence of new social problems. It is also possible to ask questions about biopsychosocial, health and spiritual contexts related to e.g. COVID and the consequences these aspects can have for social work.This is directly linked to the obstacles and opportunities of legal and legislative challenges that society and the state may face.And last but not least, it is also possible to focus on the technological challenges and changes that social work and its individual professional orientations go through and face.

 

prof. Malcolm Fisk, Ph.D.

Malcolm Fisk získal své praktické zkušenosti v místní správě Velké Británie, kde se soustředil na bydlení, zdraví a sociální péči o seniory. Později vytvořil společnost, zabývající se výzkumem pečovatelských služeb a technologických inovací - ta zaznamenala velký úspěch zvláště díky projektům zaměřeným na stárnutí a asistované bydlení, které získaly finanční podporu Evropské komise. V roce 2010 se vrátil do univerzitního prostředí na Coventry University. V současnosti zastává pozici profesora se specializací na stárnutí a digitální zdraví na De Montfort University v Leicesteru, kde navazuje na své profesní zkušenosti se stárnutím, zodpovědnou inovaci a standardy péče. Nedávno vedl projekt PROGRESSIVE, který díky financování Evropskou komisí umožnil zkoumat standardy ICT a "aktivního a zdravého stárnutí". 

Články a knihy Malcolma Fiska jsou široce publikované a v jeho výzkumné oblasti mají velký ohlas - což se odráží i v častých pozvánkách k proslovení hlavních referátů na mezinárodních konferencích. V současnosti je expertem pro NICE ( the UK National Institute for Health and Care Excellence), ANEC (the European Consumer Voice on Standardisation) a the World Health Organisation (se zaměřením na strategii digitálního zdraví Digital). Také píše klíčový text o telezdraví a telemedicíně, kterým - jak věří - napomůže ustavit nový přístup k technologiím, umožňující zplnomocnit seniory.  

Malcolm Fisk gained his practice expertise in UK local government - where he specialised in housing, health and the social care of older people. Later, after spells in academia and the electronics industry, he established a company to undertake research focused on care services and technological innovation - enjoying considerable success within European Commission funded projects on ageing and assisted living. He returned to academia in 2010, first at Coventry University and now as Professor of Ageing and Digital Health at De Montfort University, Leicester where he draws on his expertise on ageing, responsible innovation and service standards. Notable is his recent leadership of the European Commission funded PROGRESSIVE project that examined standards around ICT and 'Active and Healthy Ageing'.

Malcolm is widely published and carries a strong reputation in his field – reflected in invitations to give keynote presentations internationally. Currently he is engaged as an expert for NICE (the UK National Institute for Health and Care Excellence), ANEC (the European Consumer Voice on Standardisation) and the World Health Organisation (in respect of their Digital Health Strategy). He is writing a key text on telehealth which, he envisages, will help establish a new service paradigm for technologies that will truly empower older people.