Přírodovědecká fakulta si nadělila 3 GA ČRy i podporu ministerského programu

Úspěšnými navrhovateli se stali doc. Karel Šilhán z Katedry biologie PřF UHK, který se začátkem roku 2019 začne řešit projekt s názvem Staré sesuvy: skutečně neaktivní? Cílem projektu je vyvinout přístup pro stanovení současné sesuvné aktivity na základě letokruhových dat, nahrazující dlouhodobý monitoring starých sesuvů, a stanovit regionální sesuvné riziko s využitím tohoto vyvinutého přístupu. Současná aktivita starých sesuvů je totiž často buď neznámá, nebo považovaná za malou nebo žádnou. Nedostatek informací o jejich aktivitě pak může dokonce vést k fatálnímu podcenění sesuvného rizika, protože drobné sesuvné pohyby často předcházejí katastrofické reaktivaci. Navíc bude vyvinutý přístup ještě vylepšen díky datům o hloubce a vnitřní struktuře sesuvů z geofyzikálního měření. 

Se dvěma projekty uspěl doc. Kamil Musílek z Katedry chemie. Projekt Enkapsulace reaktivátorů cholinesteras pomocí apoferitinu pro zvýšení biodostupnosti v centrálním nervovém systému, jehož je hlavním řešitelem, navazuje na dlouhodobý výzkum reaktivátorů acetylcholinesterázy, který je realizován na Katedře chemie PřF UHK: „Pro léčbu intoxikací organofosforovými sloučeninami jsou v současnosti používány reaktivátory acetylcholinesterázy. Do centrální nervové soustavy se však dostane jen 1–5 % účinné látky. My chceme toto procento zvýšit tím, že látku obalíme apoferitinem – pro lidský organismus přirozenou bílkovinou, která vytvoří nanočástici a ta by měla lépe proniknout do mozku,“ vysvětluje Kamil Musílek. 

Druhý projekt, Výzkum mechanismu toxicity S-konjugátů aminofenolických léčiv, získal doc. Musílek jako spoluřešitel společně s doc. Tomášem Roušarem z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice: „V tomto projektu se zaměříme na základní výzkum aminofenolických sloučenin a toho, jaký je mechanismus toxicity parafarmaceutik (jako například paracetamol) v živém organismu a jiných strukturně podobných látek.“ 

Program aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství na období 2017–2025, ZEMĚ, podpořil na PřF UHK projekt Moderní postupy v závlahovém režimu ovocných dřevin v podmínkách vodního deficitu. Řešit ho spolu s kolegy z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousech bude dr. Lenka Plavcová, která se příbuznou problematikou zabývá i ve svém juniorském GA ČRu Trade-off mezi radiálním růstem kmene a výnosem ovoce ve vztahu k vlastnostem xylému u roubovaných jabloní a hrušní, řešeném od roku 2018.

Z projektů, které jsou finančně podporovány českými institucemi, je v současnosti na PřF UHK řešeno také 6 projektů TA ČR a jeden projekt Ministerstva zdravotnictví ČR. 

 

Kristýna Vávrová 
Referentka PR