Postdoktorandi

Dr. Toshitaka Hayashi získal doktorát v oboru Softwarová a informační věda na Iwate Prefectural University v Japonsku. Aktuálně působí v Centru pokročilých technologií na Přírodovědecké fakultě UHK, kde se věnuje algoritmům strojového učení pro BCG signály. 

Jeho hlavním publikačním úspěchem je článek Less-complexity one-class classification approach using construction error of image transformation network v Information Science Journal.

Jeho zaměřením jsou algoritmy strojového učení s omezeným množstvím tréninkových dat. Především se soustřeďuje na detekci tzv. unseen data, self-supervised learning, one-class klasifikace, klasifikace s datově nevyváženou sadou a detekce anomálií.

Prezentace výzkumu

Oleksandr Kozlov ukončil v roce 2020 doktorské studium programu Analytická chemie na Prírodovedecké fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. V průběhu studia v roce 2018 absolvoval 8měsíční stáž na Katedře fyzikální a makromolekulární chemie Univerzity Karlovy v Praze.

Ve své vědecko-výzkumné činnosti se dlouhodobě věnuje analýze biologicky aktivních látek pomocí chromatografických metod. Výsledky své práce publikoval v mezinárodních impaktovaných odborných časopisech. V současné době je postdoktorandem na Katedře chemie Univerzity Hradec Králové, kde se zaměřuje na metabolomickou a lipidomickou analýzu biologických vzorků s využitím superkritické fluidní chromatografie v spojení s hmotnostní spektrometrií. Mezi jeho další vědecké zájmy patří chirální separace.

Prezentace výzkumu

RNDr. Patrik Olekšák, Ph.D. se narodil v Košicích, kde rovněž během studia na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika získal bakalářský titul v oboru obecná chemie a také magisterský titul v oboru organická chemie. Ve své rigorózni práci se věnoval studiu stereoselektivity [3,3]-heterosigmatropních přesmyků za účelem inkorporace nových stereogenních center do nízkomolekulárních sloučenin. V průběhu doktorského studia, také na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika, se zabýval asymetrickou syntézou prekurzorů oxazolomycinových derivátů, jako potenciálních protinádorových léčiv. V roce 2015 absolvoval tříměsiční stáž ve společnosti Syngenta Crop Protection, ve městě Stein ve Švýcarsku, kde pracoval na přípravě nových insekticidů a herbicidů.

Od roku 2018 působí na Univerzitě Hradec Králové. Jeho výzkum je zaměřen na přípravu nových nízkomolekulárních sloučenin zpomalujících stárnutí pro komplexní prevenci a léčbu věkem podmíněných onemocnění (neurodegenerativní onemocnění, nádorová onemocnění, kardiovaskulární onemocnění, diabetes mellitus 2. typu a další). Dále se zabývá přípravou mitotických inhibitorů s protinádorovým účinkem a syntézou inhibitorů proteinových kináz pro léčbu neurodegenerativních onemocnení. Věnuje se také strukturní analýze organických sloučenin pomocí 1D a 2D technik nukleární magnetické rezonanční (NMR) spektroskopie.

Prezentace výzkumu

Martin Juhás studoval na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, kde v roce 2023 absolvoval doktorské studium v oboru Farmaceutická chemie pod vedením doc. PharmDr. Jana Zitka, Ph.D. V průběhu svého doktorského studia se věnoval návrhu, syntéze a biologickému hodnocení látek s potenciálním antimikrobním účinkem se specifickým zaměřením na pyrazínové deriváty jako antituberkulotika. Kromě experimentální a syntetické práce se věnoval i počítačovým metodám, jako je docking, molekulová dynamika či kvantové výpočty a jejich využití v návrhu léčiv. Během svého studia absolvoval dvě zahraniční stáže, a to na Univerzitě v Lublani (Slovinsko) a na Univerzity ve Vídni (Rakousko), kde se zdokonalil nejen ve využití experimentálních metod, jako je click-chemie a enzymatické testováni biologické aktivity, ale také pokročilých počítačových metod souvisejících s využitím umělé inteligence. Výsledky své práce publikoval v mezinárodních impaktovaných časopisech.

Od roku 2023 pracuje na Katedře chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové, kde se zaobírá využitím počítačového modelování při studiu látek na terapii neurodegenerativních a jiných chorob.

Prezentace výzkumu