Dva nové druhy lišejníků objeveny v Jižní Koreji

K šťastným nálezům došlo díky projektu zaměřenému na mapování lichenoflóry dosud nedostatečně prozkoumaných ostrovů jižního a východního pobřeží Jižní Korey.

„Pro vědce je to taková země zaslíbená, protože jde o oblast lichenologicky téměř neznámou – na rozdíl od Evropy,“ uvádí dr. Josef Halda.

„Byl jsem velmi rád, že jsem mohl pracovat v tomto týmu a dostal se tak na lokality, které jsou obtížně přístupné. Čedičových ostrovů sopečného původu se nachází v blízkosti pobřeží Korey tisíce a nejvyšší z nich jsou pozoruhodné zonací s velmi odlišnou vegetací,“ popisuje dr. Halda s tím, že také odběr samotných vzorků horniny nebyl jednoduchý. K jejich získání z odolného substrátu bylo třeba opatřit velmi kvalitní nástroje.

Nový lišejník porůstá listy, jde o unikum

První z nových lišejníků patří do rodu Thelopsis (Thelopsis ullungdoensis). Snadno se pozná na řezu plodnic, které tvoří velká polysporická vřecka plná vícebuněčných spor. Na rozdíl od středoevropských epifytických zástupců, které známe například ze starých bukových kmenů, roste nově popsaný mikrolišejník na čedičových skalách. Od příbuzných druhů se odlišuje jednobuněčnými sporami a strukturou plodnic. Druhý z nových lišejníků byl zařazen do rodu Phylloblastia (Phylloblastia gyeongsangbukensis):

„Ostatní druhy tohoto rodu byly zatím známy jen z tropů, kde porůstají listy různých neopadavých dřevin. Nový druh porůstá borku listnatých stromů, což je unikum,“ říká dr. Halda.

K určení, že se jedná o nový druh, může vést mnoho cest: „A někdy jsou nejjednodušší metody nejlepší. Pro mě to byla i lupa a mikroskop, protože zkoumám mikroskopické lišejníky. Jejich plodnice obvykle dorůstají maximální velikosti 1 mm,“ popisuje dr. Halda. Pak nastává srovnávání ostatních mikroskopických znaků s dalšími příbuznými druhy, aby byla jistota, že opravdu jde o nový druh. „Na lokality nás často doprovázel prof. Hur z univerzity v Suncheonu, který je velkým znalcem východoasijské lichenoflóry. Sám je autorem mnoha popisů nových druhů lišejníků a nové popisy jsme společně konzultovali. Do jisté míry jsme měli štěstí v tom, že popsané lišejníky patři do rodů, které nejsou druhově příliš početné.“

Jižní Korea skrývá další tajemství, výzkum by se mohl protáhnout do dalších let

Svou roli tu sehrál i politický aspekt. Vědci z Jižní Korey a Japonska tradičně patří mezi patrioty a jejich vztahy se promítají do vědecké soutěživosti. Tato vlastnost se odrazila také na výzkumu samotném:

„Kupříkladu ostrovy Dok-Do, Ulleungdo nebo Jeju se nacházejí nejblíže Japonsku. Jižní Korea silně podporuje výzkum v tomto území a velmi si cení nálezů nových druhů, které zatím v Japonsku nejsou známé. Proto účast a práce v týmu představuje také velkou odpovědnost a tlak na výstupy.“

Proč jsou objevy nových druhů lišejníků významné? Lišejníková flóra Eurasie je v současné době poměrně dobře prozkoumána. Nové druhy z východní Asie však často představují vzácné endemity velmi omezeného území. „Obecně je můžeme vnímat jako bioindikátory určitého území, vyskytují se v určitém biotopu, který je potřeba chránit, protože může představovat refugium dalších vzácných druhů. Vysoká druhová diverzita dokládá kvalitu a stupeň zachovalosti biotopu, a proto je žádoucí celé území chránit. To platí ve všech případech navštívených území v Jižní Koreji, kde veřejnost i úřady považují ochranu přírody za prioritu. Vědecký potenciál východní Asie je obrovský a pokud to bude možné, rádi bychom v dalším výzkumu s naším týmem pokračovali,“ uzavírá dr. Halda.