Výzkum doc. Šilhána popsal 3 druhy mechanismů skalních sesuvů, letokruhy je zaznamenávají roky dopředu

„Původně nás zajímalo, jestli je ve stromech, které přežily, nějaký signál, který by ukázal, jak se sesuv choval, než se zreaktivoval,“ popisuje doc. Karel Šilhán. „Sesuvy se totiž hýbají nepostřehnutelně dopředu tzv. mělkým ploužením (angl. tzv. creep), a to již několik desítek let před případnou katastrofou. Povrchová zvětralina se po milimetrech pohybuje, a pokud např. více zaprší, může se utrhnout a sjet dolů ze svahu,“ vysvětluje dále.

Na letokruzích se projeví i nepatrné posuvy

Výzkum prokázal, že tyto pohyby se projevují na letokruzích stromů. Stromy reagují na klima a měly by mít v jedné oblasti podobné meziroční přírůstky letokruhů v závislosti např. na teplotě či srážkách. Mělké ploužení může ale narušit kořeny nebo strom nahnout. Ten se pak snaží tento stav vyrovnat, přirůstá asymetricky, a to se projeví v letokruzích formou tzv. reakčního dřeva. „Pozorujeme to jako prudké zúžení na jedné straně a zvětšení tloušťky a barvy letokruhu na druhé straně kmene. To vše nám tak pomohlo zrekonstruovat frekvence plouživého pohybu,“ vysvětluje doc. Šilhán. Všechny vzorky bylo potřeba porovnat i se stromy mimo sesuv, protože změna letokruhů může mít i jiný důvod, jako je např. tlak sněhu. Porovnávaly se tak vzorky, které rostly i jen pár desítek metrů vedle sebe.

„Podařilo se nám tak na příkladu těchto sesuvů zjistit 3 mechanismy mělkého ploužení. U prvního se zvyšovala frekvence. Posouval se jen o malý kousek, ale pravidelně. U druhého se zvětšovala velikost (ale ne frekvence). A u třetího se pohyby více shlukly do místa, kde se sesuv později zaktivoval,“ shrnuje doc. Šilhán.

Reakční dřevo: reakce stromu na naklonění vlivem sesuvných pohybů

Můžeme katastrofické sesuvy předpovídat?

Nabízí se samozřejmě otázka, zda můžeme „předpovídat“ budoucí sesuvy a zabránit tak jejich katastrofickým následkům. „Určitě je možnost výzkum rozvíjet dál. Právě díky těmto mechanismům, které se podařilo popsat, můžeme zkoumat další sesuvy. Třeba i tisíce let staré, dnes zalesněné nebo zastavěné. Odebrané vzorky z tamních stromů by nám mohly říct, zda je sesuv ohrožen katastrofickou reaktivací. Spíše než o předpovědi by se ale jednalo o vyjádření míry nestability a potenciálu pro reaktivaci daného sesuvu, na předpovědi není ještě dostatek dat,“ uzavírá docent Karel Šilhán.

 

Výzkum byl realizován v rámci projektu GA ČR Staré sesuvy: skutečně neaktivní a výsledky otištěny v časopisu Landslides (impakt faktor 4,7), který je na prvním místě v kategorii „engineering, geological“ na Web of Science.