Pro zdravé rybičky v ropě až po lokty (praktická stáž Erasmus+)

Na výjezd do zahraničí v rámci programu Erasmus+ jsem si pomýšlela už od střední školy a po nástupu na univerzitu jsem se několikrát pokusila o sjednání studijního výjezdu. Bohužel se naskytla vždy nějaká překážka a celé mé úsilí vzalo za své. Nicméně  jsem se nehodlala vzdát, a když se mi nedařilo vyjet na semestr, rozhodla jsem se, že otočím list a zkusím své štěstí při domlouvání praktické stáže na prázdniny.

I přes mé snahy domluvit si stáž v zahraničí včas, byl můj odjezd spíše hektický. Komunikace přes e-maily často není otázkou pár dní, ale spíše týdnů. Teprve pět dní před odjezdem jsem konečně mohla držet v ruce Learning Agreement se všemi potřebnými podpisy a pak už šlo všechno ráz na ráz.  Fakt, že se mi nakonec podaří úspěšně vyjet a dostat se na univerzitu v Cáchách, jsem si tak začala pomalu připouštět zhruba až týden před plánovaným odjezdem, když jsem konečně držela v ruce jízdenku.

Ubytování se mi podařilo sehnat naštěstí i tři dny před odjezdem a v den mého příjezdu do Cách  mi bohudík přišla i zpráva s bližšími informacemi, kam se mám druhý den vydat. A tak jsem si mohla  konečně trochu oddychnout, že snad přes „lehce“ stresující začátek dopadne všechno dobře.

Následující den jsem se setkala se zahraničním koordinátorem a ten mě ihned přidělil k doktorandce, která měla na starost celý chov rybek – dánií pruhovaných (danio rerio). Cílem mé stáže totiž bylo naučit se základním ekotoxikologickým testům právě s tímto modelovým organismem. Doktorandce jsem pomáhala s částí její disertační práce v rámci EU projektu, který se týká zkoumání vlivů olejů a ropných skvrn na vodní hladině na životní prostředí, zejména pak v mém případě právě na dánia. Účelem bylo kromě jiného zjistit, zda pozůstatky ropných skvrn mají negativní vliv na vývoj embryí těchto živočichů a k jakým změnám u nich dochází. Vzorky ropných skvrn pocházely z Grónska, kde už předtím probíhal jejich výzkum. Vyzkoušela jsem si tak rozšířenou práci v laboratoři, která zahrnovala i práci o víkendech nebo testování, se kterým jsem se dosud při studiu nesetkala.

Mimo to jsem přišla do styku s mnoha dalšími vědeckými pracovníky, díky nimž jsem si mohla rozšířit znalosti i v oblasti jiných organismů a testů. Ideální pro mě bylo, že semestr na univerzitě v Cáchách ještě neskončil a mohla jsem se tak s dániem seznámit během praktických cvičení se studenty magisterských oborů.

Cáchy jsou opravdové univerzitní město, při procházkách po městě jsem se po čase už ani nedivila, když jsem narazila na budovu označenou jako část univerzity. Byla doslova všude. Mimo krásné historické centrum, které jsem prošla křížem krážem, jsem se několikrát vydala i na trojmezí (Německo, Belgie, Nizozemí), které bylo vzdáleno zhruba hodinu pěšky. Na různých místech ve městě na kolemjdoucí čekaly různé sochy a mě je bavilo objevovat, zároveň jsem se podle nich ve městě orientovala. Cáchy jsou také lázeňským městem, takže jsem nemohla odjet, aniž bych v místních lázních nesmočila nohu. Další výlet jsem podnikla například za belgickými vaflemi (mimo jiné) do Maastrichtu.

Díky této stáži jsem získala nejen mnoho nových vědomostí a poznatků, které plánuji využít ve své bakalářské práci, ale především jsem získala mnoho nových zkušeností do osobního života. Ať už to bylo zlepšení  mé e-mailové komunikace s akademiky ze zahraničí, zařizování celého pobytu, seznamování se s novým prostředím a lidmi nebo překonávání překážek a užívání si chvil, kdy jsem byla spokojená s tím, co se mi povedlo. Když se ohlédnu zpět, jsem ráda, že jsem se nenechala odradit prvotními těžkostmi, protože mi tahle zkušenost rozhodně stála za to!