Podoba doktorského studia politologie na FF UHK

Obecné informace: studijní plán a povinnosti studentů a studentek doktorských oborů

Obecné náležitosti doktorského studia jsou definována ve vnitřních předpisech UHK a FF UHK (zejm. Studijní a zkušební řád Univerzity, Část třetí, čl. 32–57, ale také další související výnosy a pokyny týkající se publikačních aktivit, standardů pro školitele a doktorandy apod.). Studenti/tky jsou povinni splnit všechny povinné předměty určené pro jednotlivé ročníky/bloky v rámci studia. Jednou z těchto povinností je i publikace dílčích výstupů vlastní vědecké práce v podobě odborných článků, kapitol v odborných knihách nebo odborné monografii jako celku. Studenti/tky se také účastní doktorské výuky stanovené dle Studijního plánu.

V závěru studia skládá doktorand/ka skládá státní závěrečnou doktorskou zkoušku a obhajuje svou disertační práci, která je hodnocena v oponentním řízení. Veškeré procesy spojené se státní zkouškou a obhajobou disertační práce probíhají dle instrukcí Studijního a zkušebního řádu UHK (SZŘ UHK).

Další relevantní informace získají nastupující doktorandi a doktorandky na úvodní schůzce i během dalších průběžných schůzek s vedením doktorského programu/oboru. Kontaktní osobou pro veškeré dotazy týkající se doktorského studia od stávajících doktorandů a doktorandek i potenciálních zájemců a zájemkyň o studium je garant programu doc. Mgr. Pavel Dufek, Ph.D.

 

Informace k náplni doktorského studia a výzkumným zaměřením pro stávající doktorand(k)y (nastoupivší do r. 2024)

1. Účast na vědeckých, výzkumných a dalších aktivitách KPOL FF UHK (platí pouze pro studenty a studentky prezenční formy studia) – konference, projekty, přijímací zkoušky, dny otevřených dveří, editování časopisů, oprava esejů, vedení bakalářských prací, oponentské posudky atd.
2. Publikování celkem tří odborných výstupů během studia, resp. dvou v případě odborných článků v časopisech indexovaných ve Web of Science nebo Scopus / Scimago (podrobné informace k publikacím obdrží nastupující doktorandi a doktorandky na začátku studia). Publikační činnost je nutné plnit průběžně – o udělení zápočtu rozhoduje školitel/ka na základě vložení záznamu o publikaci do OBD.
3. Participace na výuce v bakalářském či navazujícím magisterském programu. Jedná se především o vedení seminární výuky či o přípravu vlastních volitelných předmětů (platí pouze pro studenty a studentky prezenční formy studia) – prezenční doktorandi/dky učí od letního semestru prvního ročníku 1–2h týdně a od druhého ročníku 3-4h týdně, ve čtvrtém ročníku v zimním semestru učí 2–4h týdně a v letním semestru 1–2h týdně, pokud chtějí pobírat stipendium v plné výši.
4. Dvakrát ročně student/ka předkládá (prostřednictvím tajemníka Oborové rady) předsedovi Oborové rady vyplněný formulář Zpráva o činnosti doktoranda (včetně hodnocení školitele či školitelky) týkající se vlastních studijních a vědeckých aktivit za uplynulý semestr.
5. Zkoušky a zápočty z dílčích předmětů je nutné složit nejpozději do konce srpna příslušného akademického roku dle individuálního studijního plánu (termíny zkoušek si student/ka včas domluví s vyučující[m] daného předmětu). Protokol o vykonání dílčí zkoušky/zápočtu je třeba vždy vzít ke zkoušce a vyplněný pak odevzdat tajemníkovi Oborové rady.
6. Během prvního roku studia prokonzultuje doktorand/ka se svým školitelem či školitelkou záměr disertace a sepíše zadání práce. To by mělo obsahovat český a anglický název práce, českou a anglickou verzi anotace (cca 20 vět srozumitelně nastiňujících téma, cíle a metodologii) a základní literaturu (10–20 titulů). Zadání schvaluje školitel/ka; jakmile bude mít přijatelnou podobu, doktorand/ka ji vloží do STAGu – a to nejpozději do konce srpna příslušného roku. Vyplněné zadání ze systému (STAG – Moje studium – Témata VŠKP) vytiskněte, podepište a zajistěte podpis vedoucího práce. Následně odevzdejte zadání na sekretariát KPOL, kde jej vedoucí katedry schválí, popřípadě vrátí k doplnění či přepracování.  Případně můžete zaslat vygenerované Zadaní práce emailem (klara.dleskova@uhk.cz) a připojit k tomu souhlas vedoucího práce. Po schválení zadání vedoucím katedry v systému STAG je téma oficiálně doktorandovi/doktorandce přiřazeno a ten/ta tak může započít se zpracováním disertační práce.
7. Vedení bakalářských prací (maximálně 3 za rok) a psaní oponentských posudků (přidělený počet je v kompetenci vedoucího katedry).
8. V případě vedení bakalářské práce doktorand/ka vždy zkonzultuje se svým školitelem anotaci bakalářské práce, než bude zadána do systému. V případě externího školitele/školitelky pošle doktorand/ka ke schválení vedoucímu katedry.
9. Posudek závěrečné práce doktorand/ka vždy zkonzultuje se svým školitelem či školitelkou, než ho zadá do systému. V případě, že školitel/ka je zároveň vedoucím či oponentem dané práce, zašle doktorand/ka posudek k posouzení doc. Dufkovi.

Studijní plán – předměty

Předměty prvního a druhého bloku jsou zakončeny zkouškou (vyjma publikační činnosti), předměty třetího a čtvrtého bloku zápočtem.

1. povinný blok

• Metodologie vědeckého výzkumu (DMEVT/KDMEV)
  Alberto Lioy, M.A., M.S., Ph.D.
• Teorie politických systémů (DTPS/KDTPS)
  doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc.
• Filosofie mysli, jazyka a kultury (FIMYJ/KFIMY)
  prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc.
• Teorie a dějiny mezinárodních vztahů (TEDEM/KTEDE)
  Jan Prouza, Ph.D.
• Obhajoba projektu disertační práce
  doc. Pavel Dufek
  
• Publikační činnost 1  – školitel/ka
• Publikační činnost 2 – školitel/ka
• Publikační činnost 3 – školitel/ka
• Doktorský seminář 1 – doktorandi/dky se aktivně i pasivně účastní doktorských seminářů konaných v průběhu semestru a průběžně konzultují postup na disertační práci se svým školitelem či školitelkou. Jí(m) je také udělen zápočet, a to na základě prezentace, resp. veřejné obhajoby výzkumného plánu doktorské práce. Smyslem těchto prezentací je zhodnocení metodologických a teoretických řešení navrhovaného výzkumu doktoranda/dky, jejich vylepšení na základě kritické diskuse, stejně jako kontrola, zda jsou úspěšně využity metodologické, teoretické a empirické poznatky osvojenén během studia. Důraz je kladen na schopnost doktorand/dky identifikovat vhodný teoretický rámec pro svůj výzkum, precizní formulování výzkumných hypotéz a možnosti jejich empirického ověřování, obhájení zvolené výzkumné metody či výzkumných technik nebo identifikaci a operacionalizaci studovaných proměnných.
  doc. Pavel Dufek
• Doktorský seminář 2 – Viz výše k Doktorskému semináři 1. Na základě domluvy se školitelem či školitelkou je možné druhé vystoupení v doktorském semináři věnovat prezentaci konkrétního chystaného publikačního výstupu (zejm. odborného článku), což také v pozdějších semestrech studia doporučujeme.
  doc. Pavel Dufek
  
• Disertační práce – školitel/ka
  

2. povinný blok 
(specializační blok) – student volí specializační blok dle teritoriálního zaměření svého oboru

a) Afrika

• Afrika v systému mezinárodních vztahů (AFSY/KAFSY)
  Jan Prouza, Ph.D.
• Politické instituce Afriky (POLAF/KPOLA)
  doc. Stephanie Inge Rudwick, Ph.D.
• Kurz zahraničního experta (kurz v cizím jazyce věnovaný Africe)
• Zkouška z jazyka z dané oblasti (vyjma angličtiny) (DZKJA/DKZKJ)
  Katedra jazykové přípravy
• Publikační činnost 2 (DPUB2/DKPU2) – školitel

b) Latinská Amerika

• Latinská Amerika v systému mezinárodních vztahů (LASYM/KLASY)
  et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D.
• Politické instituce Latinské Ameriky (POILA/KPOLL)
  Alberto Lioy, M.A., M.S., Ph.D.
• Kurz zahraničního experta (kurz v cizím jazyce věnovaný Latinské Americe)
• Zkouška z jazyka z dané oblasti (vyjma angličtiny) (DZKJA/DKZKJ)
  Katedra jazykové přípravy
• Publikační činnost 2 (DPUB2/DKPU2) – školitel
• Zahraniční studijní pobyt (ZASTU/KZAST) – musí být realizován ve studovaném regionu a v celé své délce musí být minimálně tříměsíční, přičemž je možné ho rozložit do maximálně tří kratších pobytů (minimální délka jednoho pobytu je 14 dní), zahraniční pobyt a jeho podobu schvaluje školitel/ka ještě před jeho realizací (každý doktorand odevzdá před odjezdem svému školiteli plán zahraničního pobytu). Po návratu školitel/ka zhodnotí (na základě zprávy ze zahraničího pobytu), zda doktorand/ka splnil/a cíle pobytu a je možné udělit zápočet.

Blok povinně volitelných kurzů – nutné splnit minimálně dva kurzy ze tří v průběhu čtyřletého studia

• Zahraniční konference (ZAHK1/ZAKN1) – konference by měla být zaměřena na problematiku vztahující se k příslušnému regionu a oblasti vědeckého zájmu doktoranda/dky a její vhodnost tudíž musí být dopředu projednána se školitelem/školitelkou. Ten/ta rozhodne, zda charakter konference a plánovaného příspěvku odpovídá příslušnému odbornému a/nebo regionálnímu zaměření doktorského studia. O udělení zápočtu rozhodne školitel/ka po návratu doktoranda/dky a předložení písemné podoby příspěvku.
• Zahraniční stáž (ZAHS1/ZAST1) – předmět má podobu zahraniční stáže v délce minimálně 31 dnů. Může se jednat o univerzity, velvyslanectví, mezinárodní organizace apod.; důležitým výstupem je rovněž zdokonalení jazykových schopností. Charakter stáže závisí na nabídce hostující instituce a může zahrnovat přednášky, semináře, teoretickou přípravu, individuální přípravu pod odborným vedením, práci na disertačním projektu, jazykovou přípravu nebo pracovní stáž. Využít lze stávajících bilaterálních vazeb s evropskými a mimoevropskými univerzitami. Doktorand/ka před odjezdem na zahraniční stáž předloží svému školiteli či školitelce ke schválení plán, který bude obsahovat hlavní cíle této stáže. Po návratu student absolvuje obhajobu (předloží zprávu z pobytu), během níž prokáže splnění stanoveného plánu. O udělení zápočtu rozhodne na základě obhajoby školitel/ka.
• Specifický výzkum (SPVY1/SPV1) – grantová studentská soutěž vypisovaná každoročně na FF UHK. Jedná se o jedinečnou příležitost pro student(k)y doktorského stupně k získání finančních prostředků pro realizaci zahraničního pobytu, stáže, terénního výzkumu apod. Student/ka projedná obsah svého projektu specifického výzkumu se svým školitelem/školitelkou (jenž je zároveň členem/členkou řešitelského týmu) a jeho finální podobu mu předloží ke schválení. O udělení zápočtu rozhodne školitel/ka na základě splnění všech cílů a výstupů projektu.  
  
  

Postup plnění studijních povinností (s výjimkou publikační činnosti) a zkoušek si doktorand/ka stanovuje v rámci Individuálního studijního plánu (ISP) – v prvním ročníku (do konce ledna) odevzdá závazný ISP, který schvaluje školitel, oborová rada a děkan(ka) FF. Jakoukoli následnou změnu ISP pak na základě oficiální žádosti studenta schvaluje oborová rada a děkan(ka) FF. Posun splnění jednoho kurzu do dalšího akademického roku může výjimečně schválit předseda Oborové rady.  

 

K ukončení studia je potřeba obhájit dizertační práci a složit státní doktorskou zkoušku. Veškeré informace k obhajobě a SDZ najdete ve výnosu děkanky FF UHK č. 17/2018 a v navazujícím výnosu děkana FF UHK 21/2020.

 

Průběh státní doktorské zkoušky a obhajoby dizertační práce vychází ze Studijního a zkušebního řádu UHK.

Státní doktorská zkouška

1) Ke státní závěrečné zkoušce doktorand/ka v předstihu předloží komisi seznam 20–25 knih nevztažených k dizertaci. Státní závěrečná zkouška trvá asi hodinu. Zkouška sestává ze tří otázek (1 otázka vztažená k okruhu Metody vědecké práce a teorie, 1 otázka vztažená k okruhu Srovnávací politika afrického/latinskoamerického areálu, 1 otázka vztažená k odevzdanému seznamu knih).

2) Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise pro státní doktorské zkoušky průběh zkoušky a rozhodne hlasováním o její klasifikaci (hodnocení Prospěl/Neprospěl). Neuspěje-li kandidát/ka u státní doktorské zkoušky, není připuštěn/a k obhajobě. Státní doktorskou zkoušku může doktorand/ka opakovat jen jednou, a to nejdříve po šesti měsících od data konání neúspěšné zkoušky.

 

Obhajoba

Doktorand/ka komisi v předstihu předloží teze dizertační práce, odborný/profesní životopis a seznam vlastních publikací.

1) Předseda či předsedkyně komise představí doktoranda/doktorandku, sdělí téma disertační práce, seznámí komisi pro obhajobu disertační práce s přehledem jeho/jejích publikovaných vědeckých prací.

2) Doktorand/ka vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své disertační práce.

3) Školitel/ka seznámí komisi pro obhajobu disertační práce se svým stanoviskem k aktivitám doktoranda během doktorského studia a k obhajované disertační práci.

4) oponenti/tky přednesou podstatný obsah svých posudků,

5) doktorand/ka zaujme stanovisko k posudkům oponentů,

6) předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní a která může obsáhnout celý obor.

7) Na neveřejném zasedání zhodnotí komise pro obhajobu disertační práce za účasti oponentů a školitele/školitelky obhajobu disertační práce. Školitel/ka doktoranda se zúčastňuje jednání komise s hlasem poradním, není-li členem/členkou komise. V tajném hlasování komise rozhodne o výsledku obhajoby.

7) S rozhodnutím a jeho odůvodněním je doktorand/ka seznámen/a.